Je pro mě opravdu těžké sympatizovat s jednou nebo druhou stranou, která má prsty v tom, co se dělo, nebo právě děje na Ukrajině. A nemyslím si, že si moc lidí uvědomilo, co nám tato situace vlastně předvedla či stále předvádí. Co vidíte? Bouřící se lidi a třesoucí se vládu? Vidíte to, jak lid dosáhne, čeho chce? To já také, ale je to správně?
Nelíbí se vám výsledek voleb? Zapalte Prahu!
Máme tu onu skvělou demokracii, kde si prý lidé vládnou sami. No podle mě si lidé jen určí, kdo jim bude vládnout. Ale je to každého názor. Někdo třeba vidí rozdíl mezi neomezenou mocí krále, který rozhodne o životech svých poddaných a parlamentem, který rozhodne o osudech svých voličů. Přiznám se, já ne. Co jsem viděl v těchto volbách, bylo propadnutí bezpočtu hlasů, protože se ty strany jednoduše do parlamentu nedostaly. Viděl jsem skoro polovinu lidí sedět doma a k volbám nejít. Dále vidím nepřehlédnutelný fakt, že nám v koalici nebudou vládnout strany, které získaly nejvíce hlasů. No má to nějaký význam ty volby?
Já vás vyzývám, jestliže nejste spokojeni s výsledky voleb, jděte do ulic se zápalnými lahvemi, hoďte je na policisty, převraťte stojící auta a rozbijte obchody. Na Ukrajině to funguje. Samozřejmě není správně, když si naší vládci dělají, co se jim zamane, i když jim k tomu svobodně dáváme svolení. Ale je správné nespokojenost vyjadřovat násilím? Je správné ničit majetek jiných pro vyjádření nesouhlasu se současnou situací? Je správné za tuto věc umírat? Je to spíše zbytečné. Jestliže někdo něco chce, musí se toho vždy dosáhnout dialogem. Nikdy nespoléhejte na to, že násilí něco vyřeší. Vždy jen na chvíli a za nepřijatelnou cenu. To, jak je obtížné dialog navázat je vždy jen věcí zúčastněných stran. A jak říká staré přísloví - když se chce, tak to jde. Namísto dialogu se v Sýrii začalo střílet a podívejte se, kde je tomu konec. Takhle to totiž dopadne všude, jestliže se lidé nenaučí spolu mluvit.
Zrušíme parlament
Jeden můj bývalý kamarád, se kterým se už nevídám, bojuje za svobodu a proti tomuto „zkaženému“ systému tak, že sprejuje na domy jiných lidí. A ještě nenávidí policisty za to, že ho sebrali. Já nejsem odborník, ale nevím, jak si mě na svoji stranu získá někdo, kdo mi zničí majetek. Jestli vy to víte, dejte vědět do komentářů.
Jak vůbec si někdo může myslet, že vláda na Ukrajině zruší zákony, propustí demonstranty a bude klid? Já jsem idealista, ale tohle by mě nenapadlo ani v podnapilém stavu při horlivé debatě o astrofyzice. Na Ukrajině právě zanikla celá myšlenka demokracie. Je úplně jedno, koho si lidé zvolili nebo zvolí. Vždy budou stačit plameny v ulicích k tomu, aby se situace změnila. Zamyslel se vůbec někdo nad tím? Lidé to vidí jako úspěšnou cestu ke změně zákonů, ale došlo někomu, že se tím pohřbila celá základní idea voleb? Volba jakékoliv vlády, našich zástupců, pozbyla jakýkoliv smysl. Nemá už více význam chodit k urnám (příhodné pojmenování) a vybírat si své zástupce, protože lidé rozhodnou o své věci tím, že si stoupnou na náměstí. Něco jako vládnoucí strany a Poslaneckou sněmovnu nebo Senát už nepotřebujeme.
Vznikající koalice vládnoucích stran, která bude utvářet naše osudy, se rozhodne za půl roku zvýšit daně. Nebudete se vám to líbit? Udělejte binec v ulicích a ještě se vám vláda omluví. Následně se vám vláda rozhodne zvýšit minimální mzdu o tisíc korun. Bude se vám to zdát málo? Jděte do ulic, udělejte binec a vláda ji zvýší o dva tisíce. A víte co, pojďme si vybojovat, že každé úterý bude stát zadarmo rozdávat chleba. Zapomeňte na volby, na politické strany a jejich program, pojďme si o sobě rozhodnout sami, protože jak vidíte, na Ukrajině to funguje.
Chceme demokracii? Potom jinou
Nesouhlasím s tím, že vláda na Ukrajině nebo kdekoliv ve světě si může schválit vše. Jsou to totiž lidé, kteří jim dali moc rozhodovat. A ta vláda nemůže udělat něco, co se občanům té dané země nelíbí. Nebo by alespoň neměla. Ale stejně tak by se neměl nesouhlas vyjadřovat rozbíjením města a útoky na policisty nebo na kohokoliv, kdo má udržovat pořádek. A co jen pořádek, útoky na kohokoliv by měly být nepřijatelné. Není možné, aby násilí byla cesta k řešení sporu.
Co dál? Měli bychom zamyslet nad samou podstatou našeho milovaného systému a ujasnit si, kterou cestou půjdeme dál. Jestliže chceme demokracii, potom musíme respektovat volby a jejich výsledky. To je samozřejmě těžké a tak musíme prosadit záruky, že ti, které zvolíme, bude možné kdykoliv odvolat a že nebudou moci dělat to, co lidé nechtějí. Jestliže u demokracie zůstat nechceme, musíme se rozhodnout, jaké další státní zřízení vyzkoušíme. A že na výběr je skutečně mnoho možností. V celé historii lidstva zde bylo mnoho již mnoho forem vlády a jak vidno, žádná se nezdála být tou správnou. Já za správnou nepovažuji ani demokracii. Je na čase udělat další krok. Je čas přestat se bít za správnou věc, ale začít spolupracovat za správnou věc. Je načase obrátit se k velkým filozofům, kteří nám dali nezměrné možnosti výběru státního zřízení a pokusit se nějakou z nich aplikovat.
Dejte mi vědět do komentářů, co si myslíte a třeba z naší následné diskuze vznikne něco zajímavé. Děkuji za přečtení článku, a jak říkám, vyjádřete se, názor jiných lidí mě upřímně a skutečně zajímá.
Comments