Ukrajina: komu vyhovuje konzervace válečného stavu místo slibovaného vyjednávání míru, která nás přibližuje třetí světové válce?
Ačkoliv od pátého září – data zahájení příměří v bojích občanské války mezi „majdanskou „reprezentací“ a tzv. separatisty uplynulo cirka 70 dní, již týden po vyhlášení klidu zbraní bylo mimo pochybnosti zřejmé, že údajný účel – vyjednání mírového řešení konfliktu – vzal definitivně za své. Jak bývá u slibů představitelů všech diktatur obvyklé, naše praxe potvrdila, že také žvásty vůdců „transatlanticko-izraelské“ západní aliance jež si v rozporu s platnými mezinárodními závazky uzurpuje postavení inkvizice, rozhodující ukrajinský osud, se v kyselině lží západního orwellismu rozpustily, jak loňské sněhy. Aby ostatně ne, když ve skutečnosti flagrantně podporuje banderovský, ilegální „kabinet“ proti veškerým možnostem východoukrajinské opozice legálně prosazovat své základní demokratické nároky… Když nás titíž politici z čela EU i USA stejným dechem neváhají ujišťovat, že příměří bylo fakticky vyhlášeno jen kvůli naprosto nebývalým škodám a morálnímu rozvratu zbytků ukrajinské „armády“, zneužité fašistickou diktaturou. Ta se přitom neomezeně šíří napříč celou Ukrajinou zjevně mimo rámec demokratických pravidel, všem rovnou před očima. Záměrem je totální, militantní likvidace spoluobčanů jihovýchodních oblastí jen za to, že si dovolili projevit jiný postoj a názory, než samozvaná diktatura z Kyjeva: vidíme typický projev myšlení hyen ze středověku, nikoliv humanismu jednadvacátého století.
Přestože s vyhlášením příměří se jak naši, tak světoví a evropští lídři v čele s Prezidentem Obamou a kancléřkou Merkelovou holedbali, kterak jim přechodný mír rozváže na Ukrajině ruce k vyjednání míru trvalého, z dalších - odlišných slov a skutků týchž lídrů bylo ještě před vstupem klidu zbraní v platnost fakticky zřejmé, že cílem je především vynucená pauza tzv. „ukrajinské armády“, údajně nezbytná k její komplexní generální rekonstrukci, po nebývalých ztrátách, jež jí během několika měsíců uštědřily východoukrajinské obranné struktury.
Masivní porušování občanských práv souputníků ukrajinské opozice i civilistů
Jak faktograficky shrnul bezpečnostní analytik, sic v mainstreamovém deníku Právo, Jaroslav Diviš expert na východní Evropu, ukrajinská armáda ve službách majdanských pučistů přišla kromě desítek tisíc bojovníků (kteří přišli o život, nebo se odmítli podílet na vyvražďování spoluobčanů a „dezertovali“) především o plné dvě třetiny veškeré těžké i lehké výzbroje! Tzv. „separatisté“ také banderovcům sestřelili asi dvě desítky bojových letadel, ačkoliv sami žádnou leteckou technikou nedisponují.
Proto nás jak generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, i ukrajinský oligarcha (slovníkem havlistů „superkmotr“) a „prezident“ Pietro Porošenko, ale např. také předseda Evropské komise Jean – Claude Juncker a mnoho světově známých osobností srdceryvně ujišťovali, jak přeci nikdo nemůžeme ponechat ukrajinskou armádu na holičkách, ještě než příměří vstoupilo v platnost. Na vojenských základnách v Litvě, Lotyšsku a Estonsku opět začaly přistávat letecké konvoje z USA s dodávkami vojenské technologie, logistiky, nově však též lehké i těžší výzbroje, určené majdanské „vládě“. Zbrojní, zpravodajsko-logistická a personálně-manažerská podpora armádě banderovců strukturami USA, EU, Izraele ad. jede dál na plný plyn, aniž by korporátní „média“ o masivním porušování stability v regionu Západem přinesla jedinou stručnou informaci. Generální oprava fašistické ukrajinské „armády“ běží na plné obrátky. Vojsko třeba masivně vyzbrojit, doškolit, svěřit velení odborníkům, aby odpor údajných „separatistů, rebelů, teroristů“ i jinak dehonestovaných občanů Doněcka, Luhanska, Kramatorska a dalších jihovýchodních oblastí – jejichž původními požadavky přitom prokazatelně byla pouze demokratická jednání o posílení autonomních práv a utvoření federace – byl nezvratně a konečně zlomen a opozice i s veškerými základními, občanskými právy byla násilně vyhlazena. Není divu, že po tak intenzivních, hrůzných zkušenostech s válečnou diktaturou Kyjeva, opozice své postoje zásadně přehodnotila a dnes již hodlá základního práva na národnostní a územní sebeurčení vyžadovat a využívat v maximální míře.
Pokrytectví „obhájců“ lidských práv ve službách orwellovského fašismu
Popsané záměry Západu ostatně odpovídají i slovníku militantních štváčů české politické scény, známých bezmezným patolízalstvím ku všem zahraničně-politickým záměrům USA a EU, bez ohledu na principy. Především lídrů buňky TOP-populistů, bleskově se fašizující všem přímo před očima. Proč v souvislosti s evidentním porušováním základních občanských práv souputníků ukrajinské opozice jak banderovskou „armádou“, tak žel Bohu i mezinárodní „aliancí“ Západu – zejména práva na svobodný, byť opoziční názor, práva na demokratické volby i plebiscit, a především práva na národnostní sebeurčení – například údajný jich samozvaný „ochránce“ Schwarzenberg zarytě mlčí? Jak to, že ondy hlasitý kritik prudce se demokratizující Číny nepozvedne ani hlásku na obranu kyjevskou fašistickou „armádou“ utiskovaných, by vyvražďovaných spoluobčanů východní Ukrajiny? Typický maňas bildberbergské oligarchie a průkazně největší známý korupčník havlistických „soudů“ v České republice, lidská práva pochopitelně nikdy nehájil z principu, ale jen coby oddaný poskok „světovládců“ (k nimž se počítá). Neboli pouze tam, kde rádoby-humánní vyskakování a zastrašování konkurentů bylo v souladu s imperiálně-militantními zájmy USA a jejich spojenců. Zatímco se tváří jako hrdý obránce lidských práv tibetských mnichů a jejich otrokářské teokracie, základní práva opozičních občanů Ukrajiny jsou toho času v rozporu se zájmy USA ilegálně ovládnout i rozsáhlé oblasti na hranici Evropy s Asií. Tudíž jsou Schwarzenbergovi coby typickému militantnímu štváči s fašistickými kořeny i přesvědčením, zcela ukradeny.
Mírové řešení plně znemožňují kontraproduktivní sankce Západu vůči Západu
Přesto odezva na šílené výkřiky obdobných fanatiků na sebe nenechala dlouho čekat. Již týden po vyhlášení příměří, dvanáctého září t. r. dochází, v rozporu s veškerou logikou, zdravým rozumem i sliby o mírovém ukončení války, k vyhlášení dalšího kola naprosto zbytečných – kontraproduktivních hospodářských sankcí USA, EU i dalších zemí. Oficiálně jsou uvaleny vůči Rusku, fakticky však z dlouhodobého hlediska zjevně omezují možnosti uplatnění na zahraničních trzích jen státům, které sankce vyhlásí. Však již dnes táhnou makroekonomické ukazatele hospodaření zapojených zemí zpět do červených čísel hospodářské krize. A dokonce už i ekonomiky hegemonů Evropy, jako Německo a Francie, prudce a viditelně slábnou na úkor dolaru, utěšeně prosperujícího z válek a zbrojení.
Původní, byť opatrná konstatování mnoha oficiálních představitelů jak z ČR, tak i EU (např. německé kancléřky Merkelové), že pakliže tzv. „separatisté“ i Rusko podmínky příměří dodržují, budou sankce vyhlášeny toliko podmíněně – neboli s odkladným faktickým účinkem, byla nečekaně a nepochopitelně smetena ze stolů. Nejen vlnou fanatického křiku jestřábů, ale též direktivami z Bílého domu i govermentu Spojeného království… Pojistili si tak prezident Obama a spojenci možnost násilného vyřešení občanské války, které zaručí definitivní vymýcení opozice a zbaví Kyjev i „západní alianci“ břemene, jimi samotnými neuchopitelného především a jen proto, že stále nejsou ochotni demokraticky jednat ani se svobodně zvolenými představiteli jihovýchodní opozice?
Sankce nadále způsobují, že mírové řešení přestalo fakticky existovat jako reálná varianta, což ostatně nové skutečnosti ilustrují zážehy a prohlubováním dalšího bratrovražedného běsnění majdanské armády. Ani mnohé mainstreamové zdroje, jako např. deník Právo, se už cca týden po zahájení příměří neubránily pravdivé, průběžné reflexi porušování klidu zbraní kyjevským velením, zejména v okolí doněckého letiště – strategického cíle zahraničně-politických zájmů USA číslo jedna. Analýzy expertů z řad komentátorů Práva, jako např. (opět) Vladimíra Diviše nebo Miloše Balabána, obsahují mnohá fakta, prokazující porušování příměří ukrajinskými bojovými strukturami, které neváhají znova útočit na civilní objekty i obyvatele. Dle informací analytičky Terezy Spencerové v Parlamentních listech disponuje Organizace monitorující dodržování lidských práv „Human Rights Watch“ nejen již známými indiciemi o užívání zakázaných kazetových bomb majdanskými bratrovrahy, leč aktuálně získala i nezvratné důkazy o zneužívání zakázaných zápalných látek z bílého fosforu! Přesto se tak závažnými fakty Západ odmítá zabývat, byť je nepochybné, že porušovat příměří začala „reprezentace“ Kyjeva, nikoliv opozice ani Rusko – a to ilegálními cestami. Zejména junta k vyvražďování spoluobčanů propuštěných, těžkých kriminálníků a banderovských zločinců, zvaná „Prapor Azov“ („majetek“ oligarchy Ihora Kolomojského), přičemž válečné napětí eskaluje Kyjev dalšími střety a útoky v Luhansku a Doněcku dodneška, jak aktuálně Informují mainstreamová média včetně ČT. Ostatně, sotva co výstižněji popisuje současný nepříznivý stav, než citát bývalého šéfa generálního štábu Německa, generála Kujata, uvedený rovněž T. Spencerovou:
„Ve spoustě spekulací (o Ukrajině, pozn. red.) není jediný důkaz o přítomnosti ruských jednotek na Ukrajině, a tak bychom měli být velmi opatrní vůči všemu, co Ukrajina a Západ tvrdí“.
ZDROJ:
Zachrání mír na Ukrajině i v Evropě Obama a RB OSN?
Zdaleka ne tak intenzivně však mainstream referoval o nedávné, Bílým domem narychlo iniciované schůzce Rady bezpečnosti OSN, svolané na dvanáctého listopadu.
ZDROJ:
Barack Obama, na rozdíl od lídrů EU, čelí mnoha dalším a větším problémům, zvlášť po volebním fiasku demokratů v Senátu
VÍCE ZDE:
Prioritou zahraniční politiky je pro něj především vyřešení neutěšené situace na Blízkém Východě. Tam ale nic nenasvědčuje náznakům, že USA opravdu zásadně přehodnotily původní záměry své politiky a opustily faktické spojenectví s ISILem, o kterém jsme informovali v sérii nedávných článků.
VÍCE ZDE:
Jak zrovna potvrzují aktuální prohlášení Ministerstva zahraničí USA, které hodlá primárně a opětovně zlikvidovat syrského vůdce a dalšího našeho spolubojovníka proti ISILu, generála Bašára Asada (zdroj – zpravodajství ČT). Opětovně se tak potvrzují starší informace našeho serveru prokazující, že reprezentace USA ve skutečnosti ISIL nadále podporuje, stejně jako jej s Al-Káidou již zplodila. A závěry RB OSN tento trend rovněž nepřímo ilustrují – nic zásadního možnému mírovému řešení situace na Ukrajině nepřinesla.
Zařídí mír Rusko, jako se mu před rokem podařilo v Sýrii…?
Právě popsaná, bezvýchodně patová situace, umocněná totálním pošlapáváním ba popíráním demokratických principů a lidských práv Ukrajinců vůdčími strukturami EU,OECD i USA (o fašistickém Kyjevu nemluvě), které dosud podporují fašistickou občanskou válku místo nastolení míru, zjevně už i Barrackovi Obamovi ujasnila, kterak potentáti EU postrádají sebemenší kredibilitu i schopnosti situaci jakkoliv řešit, a posunout ji od vyhlášení příměří třebas jen o milimetr z takřka čtvrtletního, válečného status-quo. Jak dále dovozuje analytička Tereza Spencerová v Parlamentních-listech, dalším Obamovým údajným plánem tudíž je snaha Evropu poněkud obejít a vyjednat společný postup vůči ISILu v Iráku přímo s Ruskem. Přesněji, vyobchodovat jej za četné ústupky „západní aliance“ Rusku, co se týče Ukrajiny.
ZDROJ:
Problém ovšem je, že tak náročný úkol musí americký prezident bezpodmínečně zvládnout do konce roku, čímž by vážně zadařilo se mu vyseknout husarský, takřka nemožný kousek. V opačném případě totiž od ledna převezmou plnou nadvládu Senátu Republikáni, kteří se - Bohužel pro nás - netají záměry válečných jestřábů a posluhovačů korporátních zbrojovek. Plánují jak obnovu masivních dodávek zbraní kyjevské diktatuře, tak posilování sankcí proti Rusku. A hlavně neskrývají chuť vetovat veškerá odlišná přání Prezidenta USA, jemuž dokonce reálně hrozí v USA „Impeachment“.
VÍCE ZDE:
…anebo naopak Rusko obohatí konflikt atomovkami?
Mezitím přicházejí informace z „druhé strany“, které rovněž nepřinášejí ani špetku klidu. Vyostřují se reakce oficiální reprezentace Ruska vůči zemím v Pobaltí, které se netají otevřenou kooperací s USA na další militarizaci ukrajinské „armády“, resp. války. Dokazují to nejen informace, uvedené na infowars.cz v článku (viz níže), leč také maistreamem v posledních dnech hojně citované zprávy, přesněji prohlášení ruského MZV vůči Lotyšsku, Estonsku a LItvně: pokud by v těchto státech došlo k utlačování ruských obyvatel, mohlo by to prý znamenat až jejich vymazání z mapy.
VÍCE ZDE:
Sociolog a bezpečnostně-strategický analytik Antonín Rašek v Parlamentních listech mezitím přináší ve čtvrtečním článku aktuální údaje, že Rusko připravuje navíc další změny vojenské strategie. Ačkoliv od první aktualizace z roku 2010 ruská vojenská doktrína poprvé v historii zahrnula rovněž strategii útočnou, a také nově přehodnocuje a definuje NATO coby nepřátelskou alianci (od nechvalných časů „humanitárního bombardování“ Srbska), její další novela má vůči státům NATO zaujímat ještě agresivnější pozici. Umožní Rusku v případném válečném konfliktu snadněji sáhnout po ZHN – tedy jaderných zbraních, v případě že protiútoky zbraněmi konvenčními hlavní ruský stan vyhodnotí jako nadmíru nezvladatelné, anebo ilegální z hlediska válečných mezinárodních pravidel.
ZDROJ:
Další dlouholetý expert na oblast Ruska a bývalého SSSR, analytik Jan Petránek, na webu Parlamentní listy varuje před rozšiřováním NATO i EU východním směrem. Upozorňuje, že ani bezohledné, demokracii porušující snahy evropských struktur i NATO expandovat až k ruským hranicím či dokonce za ně, si Rusko pochopitelně taktéž nenechá líbit. Zvláště, pokud je již dnes zřejmý nejen direktivní tlak EU na europeizaci celé Ukrajiny, ale také plány další militarizace pobaltských spojenců americkými vojenskými základnami, v těsném sousedství Ruska. Není třeba příliš spekulovat nad skutečným účelem takových základen USA v Evropě či Asii, těsně vedle ruských hranic.
Nebezpečí Petránek výstižně demnostruje „příkladem“ samozvaného ukrajinského „premiéra“ Jaceňuka, který ještě během „majdanského“ puče zřetelně vysvětlil, jak se má nová, ukrajinská fašistická „demokracie“ v zemi odvíjet, když prohlásil: „Na Ukrajině bude jediným povoleným jazykem Ukrajinština…!“
Je nutné vůbec k takové agresi dodávat, že s nevratnou logikou musela způsobit občanské bouře minimálně v řadách asi 23 milionů, kteří z celkových 45 milionů Ukrajinců užívaly coby mateřský jazyk dosud oficiálně ruštinu? – Je vůbec možné popsanou flagrantní, přímou a obří zodpovědnost ukrajinských fašisticko-banderovských pučistů za ilegální převrat, zabíjení demonstrantů na „majdanu“ až občanskou válku plnou vyvražďování spoluobčanů, nevidět…?
ZDROJ:
„Nejvíc mi bylo líto, že se Evropa neozvala, když na Majdanu ultrapravičáci stříleli do lidí“, vrací se Jan Petránek smutně k samotným kořenům a příčinám totálního rozvratu ba likvidace Ukrajiny, kterou se USA, EU, Izraeli, potažmo ukrajinským fašisticko-kriminálním živlům a dalším strukturám „podařilo“ absolutně srazit do kolen a roztříštit během necelého půl roku. Jde o výstižnou symbolickou tečku dnešního povšechného shrnutí aktuálního stavu na východě Evropy – neb jeho neblahý vývoj ani rok po zahájení majdanského „puče“ neposkytuje sebemenší zlepšení vyhlídek na urovnání a vyřešení obřího konfliktu v našem sousedství mírovou cestou.
Naopak; budou-li popsané trendy orwellovské diktatury EU, USA shora, včetně likvidace základních zásad demokracie a plurality, základních občanských práv i základních principů mírového soužití, nadále bombardovat společnost militantními tendencemi, je Bohužel logické, že situace vyústí v největší válečný konflikt od roku 1945 – ve třetí světovou válku.
AUTOR:
Další použité zdroje:
*rubrika analýz a komentářů tištěného deníku Právo (září-listopad 2014) *parlamentnilisty.cz
*zpravodajství ČT
*„Human rights watch“
Commenti