Autor: Jana Karásková Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v Praze pořádal ve spolupráci s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání a Ministerstvem kultury letos již druhou konferenci s názvem Regulace českých médií. O aktuálních otázkách české mediální legislativy a s ní spojených problémech diskutovali ve dnech 27. a 28. listopadu 2014 akademici, zástupci státních orgánů, kontrolních orgánů médií, zástupci neziskového sektoru i novináři.
Byla jsem již na červnové konferenci, kde jsem ke svému překvapení dostala během diskuse prostor promluvit kriticky o masmédiích i o alternativních médiích, tak jsem se vydala i na tuto. Měla jsem připravený dotaz na tělo - již při registraci jsem uvedla, že bych se ráda zeptala na svědectví německého novináře, který napsal knihu o tom, jakým způsobem žurnalisty a obsah vydání ovlivňují tajné služby, především americká CIA.
Zúčastnila jsem se jen prvního dne konference, část jsem natočila na kamerku a v diskusi jsem se k některým tématům vyjádřila – už v diskusi po prvním panelu jsem se měla příležitost na svědectví Uda Ulfkotte zeptat. Podle jeho zkušeností je spolupráce novinářů s tajnými službami a CIA rozsáhlá. Můžete sami posoudit odpověď zástupce Ministerstva kultury a Fakulty sociálních věd UK na můj dotaz, zda by se mělo takové nebezpečí ovlivňování novinářů ze stran tajných služeb řešit legislativně, a zda se tím tématem zabývají na FSV UK. Zeptala jsem se, jestli se provádějí nějaké studie, zda zadávají na to téma diplomové práce apod. A. Rejent, zástupce Ministerstva kultury řekl, že o tom případu neslyšel, tak se k té kauze nemůže vyjádřit, ale zmínil podrobněji kauzu z Litvy (viz níže) s tím, že takovými otázkami je důležité se nadále zabývat. T. Trampota (FSV UK) řekl, že na škole mají 1 300 studentů, často se věnují případovým studiím zahraničně politických témat a jejich mediálnímu zpracováním. Aplikují tzv. kritickou diskurzivní analýzu. Zmínil, že s tím, jak dochází ke zjednodušení mediální narace, je vidět i u ukrajinské krize, že zjednodušení je značné. Řekl "zda je to bias na východ či západ - to je složitá věc". Poděkoval mi za zajímavý podnět - námět na téma hlubší analýzy. Tak jsem zvědavá, zda se tím opravdu budou zabývat. Když jsem poté ale ještě chtěla zmínit, proč vlastně německý novinář Udo Ulfkotte své svědectví vydal – kvůli tomu, že má obavu, že dnešní protiputinovská propaganda může vést k válce - nechtěli mne to vůbec nechat vyslovit. Štěpán Kortba se v diskusi ptal, jak chtějí EU či ČR řešit jurisdikci při realizaci mezistátního sdílení internetového vysílání - jak to budou řešit Rady, jaká bude redakční odpovědnost? Internet přece nemá hranice… Kritizoval též ČRo, že nemá žádnou svou koncepci, podle něj není ani zájem o to, aby zákon prošel, protože volební výbor čeká na digitalizaci. ČRo podle Kotrby zajímají jen finance. Diskuse od stopáže 31.27 (druhá část záznamu 1. panelu)
Konference zahrnovala těchto šest panelů:
Česká mediální legislativa: čas na změnu?
Kontrolní orgány médií
Komunitní média v ČR - konečně start?
Politika, volební kampaně a politický marketing
Sexismus a gender v reklamě
Bezbranná oběť reklamy. Regulace reklamy cílené na děti
Stručně k obsahu jednotlivých přednášek tohoto panelu. Své příspěvky přednesli tito čtyři panelisté, a dotkli se těchto témat/ otázek: Tomáš Trampota (FSV UK) Změněné prostředí - rozšíření internetových médií - je potřeba nová legislativa? Současná je z r. 2001. Lze určit hranice politické reklamy? Má být liberálnější či striktnější? Co regulovat a limitovat? Bez diskuse o vlivu na jednotlivce a společnost nemá cenu diskutovat o legislativě. Pavel Kubina (Prima TV) Sporné legislativní řešení - pokuty za neobjektivnost a nevyváženost, stížnosti na Radu ČT - jsou to omylní lidé, nemohou "pátrat v terénu". Problematika kritiky menšin, "utvrzování v předsudku" - co když je to ale pravda, kdo to má rozhodovat? Úředník nějaké Rady? Politická korektnost - vede k autocenzuře? Přesun těžiště dle průzkumu MEDIAN : význam TV vzhledem ke zpravodajství aneb Co byl hlavní zdroj informací v období 2001 až 2014? Výsledek průzkumu - TV měla 25% v r. 2001, dnes 20%, internet stoupl z 0% v r. 2001 přes 15% v r. 2010 na dnešních 24%. Internet má již přes 6 milionů potenciálních uživatelů. Artuš Rejent (MK) Předpisy EU, rozvoj rozhlasového digitálního vysílání. Má to sociální souvislosti a dopady, vláda by měla politicky rozhodnout, zda zachovat terestrickou platformu či se příklonit k podpoře internetových operátorů. Zmínil případ vysílání jedné ruské stanice, registrované (licencované) ve Velké Británii, které bylo v Litvě regulačním úřadem vysílání zastaveno "protože zasahovala do oprávněných národních zájmů litevské vlády" - vyjadřovala se zaujatě prorusky. Věc se řešila v rámci všech členských států u Evropské komise - zda to bylo v souladu se směrnicí EU. Milan Malina (ČRo) Přechod na digitalizaci bude finančně náročný. První část záznamu
Facebooková stránka, kam jsem napsala po příjezdu domů pár komentářů:
Jana Karásková 27 listopad v 23:37 Ani mne nepřekvapilo, že zástupce MK neslyšel o svědectví (knize) německého novináře Uda Ulfkotte, o kterém jsem se dnes v diskusi zmínila. Takové informace ve zpravodajství ČT asi raději nezmiňuje, ani do jiných masmédií nejdou, proto je šíříme přes alternativní média - weby, fb, vysílání... Zde je jeho svědectví o vlivu CIA a německých tajných služeb na média :
Německý novinář Udo Ulfkotte vypovídá o tom,
jak šířil v médiích lži, které po něm chtěla CIA
Proto jsem se zeptala se, zda i takovéto téma by se mělo v ČR nějak legislativně řešit, a zda na to téma FSV UK provádí nějaké studie... Je to závažné, protože se touto propagandou rozdmýchávají války, a válka s Ruskem by byla devastující. Proto se tento novinář nedávno rozhodl zveřejnit, v čem byl zapojen, a v čem jsou zapojeni i jeho bývalí kolegové.
Comments