Propaganda fašistické "reprezentace" Kyjeva i Západu, jíž nás zahlcují korporátní "masmédia" - zvlášť goebbelsovská "Česká" televize - lživě překrucuje takřka veškeré události, s Ukrajinou související. Poryvy aktuálního vývoje přitom evidentně potvrzují závěry redaktorů infowars.cz z předchozích článků, že Západ místo hurónsky slibovaného vyjednávání míru, naopak cíleně a systematicky spěje k bezprecedentnímu válečnému krveprolití. Během nemnoha dnů od posledních reportů je navíc zřetelné, že dosavadní, byť chabé naděje mírového vyřešení konfliktu, jež se mlhavě rýsovaly nad USA, byly rozptýleny i pohřbeny diktátem jak administrativy Spojených států, tak hlasy reprezentantů Evropské unie.
VÍCE ZDE:
Malí i velcí geobbelsové útočí s větší intenzitou
Fakt, že tituly západního "domácího zpravodajství" (např. Mladá Fronta DNES), si dovolují popravy stovek civilistů na Majdanu, jednadvacátého listopadu loni průkazně organisované okruhy oligarchů, resp. banderovců v západní režii, sprostě přirovnávat k "sametové revoluci" dokládá, že globálně konzervované a řízené tiskové monopoly k lepším výkonům nepohne ani výměna oficielního majitele. Zvláště jsou-li politickou korupcí již čtvrt století degradovány k cílenému šíření lží. Přesto se i cenzurou vyhlášeným propagandistům občas zadaří odhalit v pravdě skvoucí perlu, když se situace vymkne z opratí střižených Geobbelsem. Jak přihodilo se též ideovému, pubertálnímu sourozenci MfD - Lidovým novinám, během jejich prolhané adorace výročí majdanského puče.
Skandálně výhružná, duševně nemocná vyjádření ukrajinského "prezidenta" Porošenka, zveřejněná v německém Bildu, na stránkách LN pak urážlivě přetisknutá v den oslav "sametového" výročí České republiky, zjevně si netroufli zcenzurovat ani politruci redakce, fašistickými "zpravodajskými" metodami obecně proslulé již před lety.
VÍCE ZDE:
Nejdravější z jestřábů zahnízdil v Kyjevě
Poslední měsíc již tak dost gradovaná agrese západních štváčů je ve srovnání s pliváním ohně zjevně nejsvalnatějšího z nich slabá, jako zapalovač vedle plamenometu. Sotva zahnízdil v Kyjevě parastylem kukačky, ze suprakmotra Pietra Porošenka - jednoho z největších ukrajinských loupežníků, "zvoleného" na prezidentský stolec protiústavním podvodem - se nečekaně vyklubal nejdravější z fanatiků. Dle mutace západní propagandy v Česku, lidovky.cz , dovoluje si obelhávat celý svět dokonce i v rozhovoru pro jeden z nejčtenějších německých deníků, s bohorovností jen mafiánům a psychopatům vlastní. Do proradných úst bere si myšlení a vůli všech Ukrajinců; veřejně diktuje, co jediného a správného si mohou myslet, symbolicky rovnou z někdejší kolébky fašismu. Prý "jsme připraveni na totální válku s Ruskem", protože "na straně Ukrajiny stojí celý svět" - šíří Porošenko nestoudné halucinace, přičemž "argumentuje" falešnou kampaní o přesunech vojenské techniky přes hranice, živíce válečnou hysterii. Jenže tu jsme prostřednictvím důkazů - doslovných přepisů skutečných odposlechů zpravodajských služeb, uvedených v článku "Protiruská propaganda odlalena aneb lež (& lož) má krátké nohy", demaskovali coby jednoznačnou manipulaci a křivý podvrh. Jelikož oligarcha však fanatický zápal nadále ventiluje už jen výkřiky z podúrovně schizofrenika, sotva kdo zdravý může blíže porozumět jejich rádoby-logice: "Jsme připraveni na totální válku. Bojujeme za evropské hodnoty a válku nechceme. Ale Rusko neuznává žádné dohody," neváhal diktátor zalhat celému světu; již potřetí v jednom svazku nesmyslů.
Mezinárodní dohody bezprecedentně porušuje "majdanská reprezentace"
Z úst jednoho z největších zlodějů v zemi a rekordního dlužníka za ruské suroviny uvedená obvinění sedí, jak banderovská zadnice na ISILské latríně. Je přeci dávno prokázáno, že kyjevští fanatici "revolučními" masakry spoluobčanů na Majdanu, bez nichž by se nepodařilo svrhnout řádně zvoleného prezidenta Janukovyče, jako první násilně porušili podmínky chabého příměří mírových ujednání ze Ženevy, potažmo mírového protokolu z Minska. Ty se podařilo vyjednat se značným přispěním Kremlu, v únoru loňského roku. Ovšem i mnohé další mezinárodní závazky alias "dohody" vůči partnerům, dodržuje Porošenkova administrativa s příkladností, vlastní jen a pouze degenerovaným šuhajům - loupežníkům. Takže, například, notorické neplacení ukrajinských dluhů za ruské uhlí byl Kreml v pátek, 21.listopadu, donucen utnout úplným zastavením dalších dodávek suroviny Kyjevské fašistické juntě. Přičemž právě začíná mrznout, leč zdaleka ještě nejde o poslední příděly mrazu, Kyjevem dávkované do celého světa.
A podruhé nás Porošenko obelhal, když si neomaleně začal usurpovavat rozhodovatvání o vůli a životech sedmi miliard obyvatel celé planety. Všechny nás bere za rukojmí kořistnických zájmů ukrajinských fašistů a superkmotrů, v rozporu s většinovým celosvětovým přesvědčením. Zatím, jak jsme si pověděli, jen ohavnou mordou. Tedy uvidíme, zda-li má jen pod jazykem svaly, a do jaké míry se loupežníkovi zadaří rok slibované "mírové" plány, jimž konečně vetknul konkrétní obsah, proměnit v realitu. Jestli čokl, co tak štěká, opravdu ukrutně pokouše i samotného medvěda. Ostatně, ošoupané maskáče, které tahá skorem všude - v rozporu s prázdnými žvásty o míru - rozpoložení schizoidního pacienta symbolizují nadmíru výstižně: fakticky jen málokdo na sebe dokáže tak rychle vyzradit flagrantní sounáležitost s hyenami, co vykřikovaly sliby o míru, aby mohly zákeřně připravovat třetí světovou válku.
ZDROJ:
VÍCE ZDE:
Demokratická jednání s opozicí a mír - na Západě zapovězená slova
Reakce jak ostatních goebbelsovských médií, tak především politických lídrů EU - přesněji, pokrytecké mlčení všech navzdory vyjádřením tak zlovolným a výbušným, dekóduje cíle Západu v mnohem hrůznějších rysech, než se mohlo zdát. Následující cenzura Porošenkova výkřiků, jež by za jiných okolností vyvolali bouřlivé mediální přestřelky napříč celou společností, prokazuje, že "šuhaj" ze šablony zamýšleného válečného tažení jestřábů daleko na východ nikterak nevybočuje. Přesto způsobil šok; na rozdíl od vůdců transatlantické unie totiž použil přímý a jednoznačný, "nepokrytecký" slovník. Natolik trefný, že musela být jeho řeč následně zatloukána, aby se skandál nešířil dál Evropou. Její zdegenerovaní lídři zrovna okatě předvádějí, že nejlépe umí poslouchat diktátory, co nejhlasitěji řvou. Místo střízlivého šlápnutí na brzdy se k Porošenkově agresi, světe div se, stále více přibližují slovy a zejména skutky. Zřetelně se změna v rétorice projevuje tak, že o míru z nich nikdo již necekne; ani potentáti, kteří jej provolávali ještě před měsícem, ba před týdnem...
Po militantním ostřelování Kremlu, nejen poradcem prezidenta USA Baracka Obamy pro otázky národní bezpečnosti Tony Blinkenem a víceprezidentem Joe Bidenem, kteří stále důrazněji vyzývají k vyzbrojení ukrajinské fašistické "armády" (o řevu hyen, vedených v řadách Republikánů senátorem McCainem, či mezi Demokraty řízenými exministryní Clintonovou ze skupiny Bildberg, ani nemluvě), patřičně nabrousila svůj jazyk rovněž německá kancléřka Angela Merkelová. Přičemž premiér Velké Británie James Cameron dští plameny východním směrem dlouhodobě, jen stále více žhavené a kuté do běla. Jednostranné vzkazy ze všech západních stran nejspíš tedy i německé kancléřce vysvětlili, že je nutno se vystříhat dalších nepřípadných nesmyslů o míru, aby konečně nebránila Západu, zvlášť USA, ve vývozu zbraní a válek.
A francouzský prezident Francois Hollande, od nějž bychom logicky očekávali asi největší smysl pro mír a solidaritu s přáním běžných lidí, stal se doslova neviditelným. Po eskapádách s astronomickými pokutami, solenými Francií západní diktatuře za vojenské obchody s Ruskem - i sankcemi, které ještě zaplatí za nerealizaci dodávek lodí Mistral z téhož ranku - již Hollande zřejmě ztratil chuť a především kuráž prosazovat sociálně-smírné poselství "francouzské revoluce". V zemi galského kohouta se jejím živým odkazem donedávna oháněl kde kdo, ale potenciál přínosu této pokrokové zkušenosti možnému řešení ukrajinské zkázy nevidí patrně nikdo - ač lidská práva milionů občanů jsou na jihovýchodě státu masově porušována s obdobnou krutostí, jako za středověku, před "pařížskou revolucí".
ZDROJ:
Mráz přichází z "polského Lisabonu"
Po absolutních fau-paix jak nedávné schůzky RB OSN, tak i summitu G 20 (o nichž jsme informovali), kde diktátorské móresy západních vůdců zahnaly do kouta s Moskvou také mírové plány (aby s vaničkou vylily i dítě), situaci paralyzuje další studená sprcha z úst polského zaprodance světodiktatury, resp. novopečeného předsedy Evropské rady, Donalda "kačera" Tuska. Geobbelsem stylizované demagogie planého kvákání zasluhují doslovný překlad. Zatímco Tusk je znám coby plamenný, tedy apriori předpojatý kritik Putina, resp. Ruska po dlouhá léta, méně se ví, jak hloupě si během oné "kritiky" počíná. Jak netuší, co jsou opravdové argumenty, tudíž je prostince nahrazuje manipulací a lží - kterak dokládají slova vyřčená pro středoevropskou mutaci The Financial Times u příležitosti jeho "vbiřmování se" do funkce: „Věřím, že nejsme daleko od chvíle, kdy konečně všichni pochopíme, že Rusko není náš strategický partner, ale náš strategický problém."
Proč ta typicky henleinovská, historii popírající rétorika - plochý slogan beze slova reálného obsahu? Jednoduše i Tusk prohlédl, jak logicky a intenzivně se v praxi naplňuje zřejmý opak cílů západní propagandy. Stále více občanů Evropy i celého světa jednoduše vnímá, že mráz i hrozba nebývalé války tentokrát nepřicházejí z Kremlu, nýbrž z "podzemí" totalitních struktur kyjevských pučistů, "Evropské" unie a Bílého domu. Podrobněji - z okruhů banderovců a militantní ukrajinské oligarchie, bruselské oligarchie, OBSE, MMF, OECD, spikleneckých mafiánských organizací globalistů (Ilumináti, Bildberg, mnohé zednářské lóže, Trilaterální komise, Fórum 2000, Římský spolek, Rockeffellerův klan, Bohemian grove, dálně-východní teroristé včetně ISILu pod vedením Mossadu atd.), a s nimi propojených privátních zbrojních korporací.
Pravé - fašistické přesvědčení, kačer Donald Tusk prokázal již v historii, během prosazování podvodu století, tzv. Lisabonské smlouvy. Nic, ba nikdo, mu tedy nebrání rozvíjet další fantasmagorie o vývoji Evropské unie i světa, ani když zálibu v Geobbelsovi zdůrazňuje osobním postojem k federativnímu uspořádání: "To je přece nesmysl. Nejsem příznivcem ideologií ani plánování strategií na dvacet let dopředu. Vždy musíte být připraveni na aktuální situaci. Musíte bránit původní elementární hodnoty" - odmítá bezobsažnými hesly jedinou systémovou šanci Ukrajiny vyřešit válečnou katastrofu mírovou cestou, navíc nechutnou obhajobou jediného nadstátního svazku, který v posledním století mocnáři plánovali prokazatelně mnohem déle, než "kritizovaných" dvacet let (což naopak nelze říci ani o jediné, úspěšné federaci). Ovšem, něco plácat musí, když lidé jako on se stejnou razancí odmítají jediné možné řešení bez násilí - uplatnění transparentního práva východoukrajinských, opozičních autonomií na sebeurčení, čili v praxi především vyjednávat s představiteli majdanské opozice.
Další zbývající možností je pouze eskalace současného válečného konfliktu - jež by se prakticky rovnala třetí světové válce. Podstatným ukazatelem je i stěžejní fakt, že dobrovolná ochrana Krymu Ruskou federací jej zcela ušetřila válečného běsnění. Milionům obyvatel poloostrova, nadto s jejich demokratickým souhlasem, uchránila nejen základní právo úředně užívat rodný jazyk; ale desítkám, možná stovkám tisíc z nich zachránila holé životy a domovy před "bratrovražedným" válečným běsněním. Právě proto ruské, vesrze mírové iniciativy, není "schopen" prohlédnout nikdo z euroatlantických diktátorů.
Mnichovský diktát exhumují západní a majdanská "reprezentace"
V uvedeném smyslu jde na Krymu o faktický opak stavu, který čechoslovákům přinesla anexe pohraničí fašisty v roce 1939. Neboli násilná atomizace celého státu, předcházející nastolení diktatury "protektorátu Čechy a Morava". Házet obě dějinné etapy do jednoho pytle, jak činí evropští vůdci, jest v pravdě zcela nepřípadné. Jenže, fanatická příchylnost k bruselské diktatuře je zkrátka lhát nutí, i když reálně se Rusko vůči Krymu chová jako skutečný ochránce v nejlepším smyslu slova.
Heydrychovské obraty jak z období těsně před Mnichovem, se v Evropě "pro změnu" stále hlasitěji ozývají nejen z Bruselu, ale především ze satelitů posilující orwellovskou totalitu USA. Viz nechvalně známé výhrůžky a historicky nechutná lež bývalého velvyslance Normana Eisena z roku 2012, vyvracející sebe samu: "Nacisty jsme porazili, je čas postavit Temelín". Nebo ještě odpornější pokusy současného ambasadora Spojených států v Čechách, Andrewa Shapira, jimiž vytčený Eisenův cíl vybrušuje k aktuálnímu, ostrému vydírání českých politiků, v duchu prohlášení "Bílý dům je připraven zachraňovat českou energetiku".
Jako bychom snad v ČR potřebovali protektory energetické soustavy, nota bene zrovna od jedné z nejrizikovějších společností amatérů, fušujících do jaderné energetiky pod hlavičkou Westinghouse, se zápalem pověstných, nebezpečně aktivních blbů.
VÍCE ZDE:
S nacisty a banderovci na věčné časy a nikdy jinak
Globalista Donald Tusk však obdobné protektorské přesvědčení a-la Heydrich zřejmě hodlá uplatňovat v Polsku, po vzoru majdanských nacionalistů. Třeba už jen proto, že žádný jiný národ během druhé světové války neutrpěl tolik bolestných ztrát zrůdného vybíjení civilistů banderovci, jako právě Polsko.
Jednotky ukrajinských nacistů z OPN - UPA, neboli "Ukrajinské povstalecké armády", vznikající od roku 1927 coby struktura domobrany, s cílem bojovat proti útisku ukrajinského národa okolními autoritářskými státy (zejména Ruskem, Rakouskem - Uherskem, částečně Polskem), později k osamostatnění Ukrajiny, se do závážnějších bojových akcí druhé světové války pustily roku 1943. Násilné etnické čistky započaly ve Volyni na severozápadě Ukrajiny brutálním vyvražděním polské obce Parosl. Kvůli fašistickému vlivu Západu se však cílem nacionalistů postupně staly všechny etnické menšiny, kromě Ukrajinců. Tedy i zcela neškodná a taktéž utiskovaná etnika, jako Češi, Slováci, Židi, Rumuni aj., jež se přitom na porobě Ukrajinců nikterak nepodílela. Následovaly případy krutého vybíjení a mučení občanů dalších polských vesnic (Lipniky, Janova Dolina, Ugly, Konstantinovka, Osty, Uberez, Staryki ad.). To byl však jen slabý předvoj masakru, nechvalně proslulého jako "krvavá neděle", který nacisté z UPA zahájili jedenáctého července roku 1943. Byť akce trvala pouze do šestnáctého dne téhož měsíce, banderovci během ní napadli a brutálně vypálili 530 polských vesnic (!), kde vyvraždili a umučili neuvěřitelných sedmnáct tisíc polských civilistů včetně dětí. V srpnu vyhlazovací etnické masakry pokračovaly, napadeno bylo dalších 85 obcí. A od prosince 1943 vyvražďování celých vsí, statků a osad běželo stejnou intenzitou přes čtvrt roku, aby se nacisté před koncem války přesunuli masově vraždit do Haliče. Finální účet ztrát polských civilistů, včetně žen, dětí a nemluvňat, povražděných juntou UPA během druhé světové války i dlouhé měsíce po jejím oficiálním zakončení, odhadují vědecké historické okruhy na 80 až 130 000 lidí.
Tyto ztráty dnes Tusk patrně reviduje v duchu zběsilých přeludů Hitlera, že těch obětí přineslo Polsko ještě příliš málo. Asi tedy bude třeba ještě cosi obětovat na oltář novodobého "světového řádu", jako daň opětovně exhumovanému fašismu. Demagogická, na pohled bezobsažná Tuskova slova nelze vnímat jinak, než nechutné hvízdání německé pikoly, provokující k válečnému běsnění. Jím předvídaná zkáza nám jistě hrozí. Ovšem především od "reprezentace", která si ilegálně usurpuje práva bezohledně rozhodovat ve Washingtonu, potažmo v Bruselu za celou Evropu. Nikoliv z Moskvy.
ZDROJ:
VÍCE ZDE:
Možnost míru definitivně vyvanula i z Bílého domu; Izrael bombarduje Sýrii!
Jak jsme již informovali na stránkách infowars.cz, mírová stabilizace blízkovýchodního ozbrojeného konfliktu je přímo závislá na schopnosti mocností dohodnout se na mírovém vykročení z ukrajinské katastrofy. Což napovídá, že dnešní svět je globalizací propojen mnohem víc, než může být na první pohled zjevné, i než je zdrávo. Úspěšné vyjednávání se Sýrií a Íránem, bezpodmínečně nutné k porážce ISILu, se totiž nemůže obejít bez ruské zprostředkovatelské pomoci; k té ovšem nedojde, pokud Západ bude nadále trvat na válečné eskalaci občanské války na Ukrajině. Jako u spojitých nádob - ani tam není možné docílit mírového řešení bez zásadního rokování a spolupráce všech zúčastněných s východoukrajinskou opozicí, jakož ani s Kremlem.
Jenže, v rozporu s uvedenými zákonitostmi vládne v oblasti Perského zálivu přesně opačná situace, než jak by se měla vyvíjet. USA stále viditelněji spolupracuje s ISILem na záměru primárně svrhnout a zlikvidovat oficiální vládu Sýrie i regulerně zvoleného prezidenta, generála Bašára Asada. Bílý dům bez sebemenších odchylek, ovšem viditelněji - postupuje proti vlastním, oficiálně deklarovaným záměrům zahraniční politiky, aniž by to kdokoliv z reprezentantů diktatury EU jen postřehl, natož kriticky zohlednil.
A uvedený trend zobecnělé, dravé militarizace může sotva něco potvrzovat víc, než masivní válečné útoky, kterými v noci na dnešek Izraelská armáda napadla syrské obranné a strategické pozice v hlavním městě Damašku - jak v aktuálním zpravodajství informuje televizní kanár Russia Today (8. 12.). Kromě toho, že Izrael si tak nejspíš objednal a zpečetil své dobrovolné vymazání z mapy, k němuž může dojít v krátkém horizontu, není jasné, jak by takový hyenismus jen mohl přispět smysluplné porážce teroristů ISIS - úhlaví hrozby regionu. Jak již ovšem psáno - bez porážky islamistických teroristů se přitom nemůže obejít stabilizace mírových poměrů ani v perské oblasti, ale ani na Ukrajině.
ZDROJ:
Hlavní zpravodajství televizní stanice Russia Today, 8. 12.
Trestuhodné, militantní selhání Západu na výroční schůzi OBSE
Aktuality posledních dní, výš definované procesy jen ilustračně zpřesňují a vybarvují, bez sebemenšího vlivu na změny k lepšímu. Stejným fiaskem, jako dříve popsané, poslední zasedání RB OSN, dopadlo obdobné setkání západních politiků na výroční schůzi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), svolané na čtvtého prosince do Basileje. Jelikož militantní štváči Západu jen opakovali stokrát omleté lži a pomluvy směrem k Moskvě, třeba ústy ministra zahraničí USA Johna Kerryho - že příměří, v Minsku (de facto iniciované, tudíž i vyjednané Moskvou - pozn. aut.) začalo porušovat Rusko, ačkoliv bezpečně víme, že to naopak byli snipeři na Majdanu, najatí a placení banderovci a oligarchy (vč.Sorose) za vyvražďování spoluobčanů, stejně jako infiltrace fašistické, xenofobní ideologie do ukrajinského ústavního systému - netřeba postoje západních štváčů hlouběji analyzovat. Sedmapadesát z nich je ztvrdilo proklamativním obviněním Ruska z agrese - obdobně jako nedávná deklarace politických struktur v USA. Tudíž nemá smysl stokrát vymlácenou siláž amaterské propagandy Západu opakovat - aby každý jen trochu střízlivý čtenář pochopil, že zatím jediným, významným mírovým vyjednavačem mezinárodní scény, skutečně usilujícím o zastavení válek, krveprolití, útisku a nastolení míru, je Putinovo Rusko.
Jakákoliv mírová alternativa, resp. iniciativa ze strany Západu, jest už naprostým tabu, chceme-li sci-fi. Veškeré snahy o mírové postoje a postupy (k nimž nelze počítat pokusy malých států, jako třeba České republiky, Slovenska, Maďarska atd.), totiž militantní jestřábové euroatlantické aliance ze stolů smetli už dávno. Přičemž zabili i na Západě poslední, "americkou" naději k "vyobchodování" míru na Blízkém a Středním východě za mír na Ukrajině. Hrůzná současnost čtenáře bez pochybností utvrzuje v opaku - že odměnou takového trendu nám bude válka v Evropě, vykoupená za válku v Iráku, Sýrii, potažmo v celém širém okolí Perského zálivu, Izrael dost možná nevyjímaje.
Stratég Lavrov a peacemaker Putin ztělesňují jedinou naději světového míru
Jediná naděje na mír tudíž dýchá už jen z východu - až za Ukrajinou, jak potvrzuje reakce ruského ministra zahraničních věcí, na neadekvátní, nepravdivou kritiku OBSE. Připomněl, že Minská ujednání porušili banderovci den po jejich schválení - svržením prezidenta Janukovyče a ilegálním vládním převratem. Upřesnil, kterak ruští experti pomáhají s odsuny těžkých zbraní mezi znesvářenými stranami ukrajinské občanské války, a v souladu s demokratickou logikou a občanskými právy varoval, že "jednat o míru bez Doněcka a Luhanska nelze".
Načež prezident Ruské federace Vladimir Putin na veřejné konferenci k mezinárodní situaci v Moskvě, jíž se účastnil i Premiér Dmitrij Medvěděv, vláda a další politické okruhy, prohlásil, že "Západ předvádí jen čistý cynismus", aby na vysvětlenou přirovnal význam Krymu pro Rusko, k váze jeruzalémské Chrámové hory pro muslimy a židy. Poté dodal, že "anexi si přáli sami obyvatelé poloostrova" (v souladu s jejich de-jure mezinárodně zaručenými, občanskými právy - pozn. aut.), a bezpečnostně-strategickou situaci v Rusku, i s ohledem na jeho hluboké historické kořeny a vývoj, shrnul konstatováním, že "Rusko nelze vojensky porazit". Připomeňme si také fakt, že obyvatelé Doněcka a Luhanska žádali v prvé řadě o federalizaci a místrní samosprávu a nikoliv o odtržení od Ukrajiny. Označení obyvatel za "separatisty", jak nám denně toto označení vnucuje orwellovská "Česká" televize, je tudíž zcela absurdní.
I když naděje planety na mír zatím přežívá pouze "na kapačkách", protože jej Rusko jen sotva může prosadit, zůstane-li jediným významným subjektem s mírovými plány, šance světa, že se vyhne třetí světové válce, organizované Západem v každé vteřině, doposud existuje. O tom, kterak může Kreml vyhrát nejen informační, ale v součinnosti se svými spojenci také ekonomickou válku - aby jejich potenciální aliance nebyla donucena Západ rozdrtit silou vojenskou, k čemuž by v případě válečného "řešení" nepochybně došlo nejspíš v řádu měsíců - přineseme aktuální informace v dalším, brzkém ohlédnutí za válečnou situací v Evropě. Tentokrát se již netýká pouze občanské války na Ukrajině, ale, jak vidíme, ozbrojených konfliktů prakticky v celém světě.
DALŠÍ ZDROJE:
KERRY A LAVROV SE STŘETLI O UKRAJINU,
tištěný deník Právo 5. 12. (Ze zahraničí, str. 13)
PUTIN: RUSKO NELZE VOJENSKY PORAZIT,
deník Právo, 5. 12. (Ze zahraničí, str. 12)
Comments