top of page

Minské dohody - nebezpečná ruleta



Autor fotografie: Břetislav Olšer

Příroda je všemocná čarodějka, říkávala moje valašská babička a vše mi dokládala na velkých jarních povodních. "Každý potok či řeka mají od nepaměti své meandry, dané přírodními zákony; přestože se zregulují, svá řečiště si pamatují, aby se do nich vždycky navrátily, třeba častými vynucenými záplavami, když jejich proud protrhne umělé břehy..." Nejen příroda, ale hlavně lidé nezapomínají na svoji historii; stalo se tak na Krymu, nyní v Novorusku, resp. v Doněcké i Luhanské lidové republice.

Je to možná neuvěřitelné, ale snad také EU, USA a NATO najdou v sobě ještě zbytky zdravého rozumu, jenž jim nakáže přiznat svoji chybu, když vyprovokovaly majdanskou "revoluci". Brzy totiž zjistí, že s fotbalovými rowdies, bojůvkami neofašistického Pravého sektoru, nacionalismem banderovců, zloději ruského plynu a ekonomikou na hranici bankrotu moc štěstí na Ukrajině neučiní. Proto Majdan včera rozhodl o "zvláštním statusu Doněcka a Luhanska". Neříkám Kyjev, ale Majdan, jelikož hlavní město Ukrajiny znám a vím, že má tři miliony obyvatel, z nichž tvoří majdanské násilí jen asi setina ukrajinských "revolucionářů"...

Podle Lubomíra Zaorálka je však zarážející, že ruský prezident Vladimir Putin veřejně lhal v otázce angažmá ruských vojáků při anexi ukrajinského poloostrova Krym. Putin se tak stává nepředvídatelným, míní český ministr zahraničí. Pravda je však zcela jiná; jednak o Zaorálkovi, který by jako diplomat lhát neměl, což ale činí, navíc zcela účelově a úmyslně. Vláda schválila průjezd amerického vojenského konvoje přes české území. Hrdinný Zaorálek to komentoval slovy, že to bude “přehlídka”, jež má demonstrovat jednotu členských zemí NATO. Mezi řádky bylo možné číst, že už bylo toho vyhrožování jaderným útokem Ruska dost.

Kdo slyšel Lubomíra Zaorálka mluvit, musí si říct: „Ten člověk neví, co říkal včera, neví, co bude říkat zítra“. Jak velikánský je Zaorálek obrtlík obecný? O připojení Autonomní republiky Krym a města Sevastopol k Ruské federaci se vyjádřil, že prezident Putin se chystá obnovit někdejší impérium a vnímá Evropskou unii jako nepřítele. Vzápětí se svým čínským resortním partnerem v Pekingu ve společném prohlášení deklarovali, že Tibet je nedílnou součástí Číny a Česká republika nepodporuje jeho samostatnost v jakékoli podobě. Je toto postoj hodný demokratického ministra zahraničí ČR, či jeho změna v chameleona? Prostě, účel světí prostředky, aneb Upsal by se krví ďáblu, jen aby měl své ministerské místečko...

Zaorálek včera opět lhal, když řekl, že Putin rozhodl o krymském referendu ještě dřív, než byl navržen tzv. jazykový zákon. Krym však byl připojen jako Republika Krym k RF 17. března 2014, ale zmíněný zákon byl předán ke schválení 26. února téhož roku. Rusko navíc znepokojilo rozhodnutí ukrajinského parlamentu zrušit jazykový zákon z roku 2012. Ukrajinští poslanci, kteří většinově dohodli na zapuzení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče a podpořili nové vedení země, se shodli na tom, že jazykový zákon byl neústavní a neodpovídal evropskému právu. Zrušení normativního aktu bylo zjevně cíleno jako omezení vlivu Ruska v zemi.

Na základě tohoto právního předpisu vyhlásilo čtrnáct ruskojazyčných oblastí a měst na jihu a východě země ruštinu za druhý "regionální" jazyk. Bylo řečeno; Ukrajina může zůstat jednotná jedině tehdy, "když držitelé moci projeví patřičnou úctu vůči menšinám... včetně ruské". Oprávněný poplach kolem ukrajinského jazykového zákona, který měl zrušit ruštinu jako úřední jazyk, však skončil, když jej tehdejší úřadující prezident Turčynov naštěstí nepodepsal...

Minské dohody - ruleta života a smrti...

Organizátoři loňského převratu na Ukrajině chtěli tehdejšího prezidenta Janukovyče fyzicky zlikvidovat, proto bylo třeba mu zachránit život. „Prostě by ho zabili,“ popsal ruský prezident vyhlídky exprezidenta Janukovyče, který se od převratu loni v únoru skrývá v Rusku. „Naše elektronická rozvědka registrovala pohyb jeho prezidentské kolony pokaždé, kdy telefonoval. Znali jsme proto místo jeho pobytu. Byli jsme odhodláni ho dostat přímo z Doněcku, po souši, po vodě nebo vzduchem,“ řekl Putin.

“Nikdy jsme o odtržení Krymu neuvažovali. Do okamžiku, než začaly události na Majdanu a státní převrat,” řekl Putin s odkazem na masové demonstrace Ukrajinců na kyjevském náměstí Nezávislosti. “Jednali jsme tak, jak jsme museli jednat,” dodal. Na Krymu pak použil služeb vojenské rozvědky GRU. A to že mají být ty Putinovy lži? Proč „kariérní diplomat“ vytrhává věty ze souvislosti a vybírá pro své argumentování jen část Putinových slov?

Rusko se podle Putina nechystá zapojit do žádného velkého vojenského konfliktu, tedy nic ve smyslu vyhrožování “nezahrávat si s jadernou velmocí”. Položil pouze řečnickou otázku: “V čem spočívají takzvané evropské hodnoty? Podpora státního převratu (na Ukrajině), uchopení moci se zbraněmi v ruce a potlačování těch, kteří nesouhlasí, za pomoci ozbrojených sil - co to je? Moderní evropské hodnoty? Zdá se, že našim kolegům je třeba připomenout jejich vlastní ideály...”

A ruští vojáci v Sevastopolu? Byli tam na základě smlouvy s Ukrajinou v počtu cca 22 tisíc. Rusko mělo totiž prodloužen pronájem sevastopolské základny do roku 2042 s pětiletou opcí, Moskva za to Janukovyčovi poskytla devítiletou třicetiprocentní slevu na ruský plyn. Ukrajina je na něm životně závislá a díky slevě mohla ušetřit až 40 miliard dolarů (zhruba 800 miliard korun). Po referendu však Moskva schválila zákon, jenž „přerušuje platnost“ rusko-ukrajinských smluv z let 1997 a 2010 o rozdělení černomořské flotily, o jejím postavení a podmínkách pobytu na území Ukrajiny, o platbách spjatých s rozdělením a pobytem flotily a o prodloužení pronájmu sevastopolské základny. Krym byl zkrátka přijat do Ruské federace, vídeňská konvence o mezinárodních dohodách povoluje Rusku stávající smlouvy vypovědět….

To by si měl uvědomit především náš ministr zahraničí, co se zmůže jen na záplavy své západem zregulovanou myslí a na nic neříkající fráze a klišé, z nichž mistrně vytrhává podstatné části skutečností. A poté se z jeho zregulované mysli poamericku stane povodeň blábolů, že by se v nich utopil i jeho školitel z Černínského paláce. Každý vzdělaný diplomat musí vědět, kdo to byl a je exprezident Francie Valéry Giscard d’Estaing, dle něhož je návrat Krymu do Ruské federace “historickou spravedlností”. Četl Zaorálek vůbec rozhovor s exprezidentem Francie, aby se naučil vyjadřovat věcně? Že ne? Zase lež, jen se bojí to přiznat, že by si to rozházel se svojí novou partičkou. Zvláštní člověk. Putin je jen sám, jeho nových americko-evropských kumpánů je přes třicet... Podle francouzského exprezidenta se dobytí Krymu nestalo na úkor Ukrajiny, která dříve vůbec neexistovala.

Valery Giscard d'Estaing poznamenal, že je nemožné popřít, že ukrajinská vláda byla zkorumpovaná a nesnesitelná. "Předání moci na Ukrajině lze ale jen stěží nazvat demokratickým procesem, je to hra oligarchů, " řekl Giscard d'Estaing. "Co se týče Spojených států, je pravděpodobné, že podporovaly a inspirovaly povstání. A pak zamířily politiku sankcí proti Rusku - politiku, která byla porušením mezinárodního práva. Kdo opravdu může osobovat právo na seznam občanů, na které osobně uvalí sankce, a to aniž s nimi mluví, dokonce i bez šance se ospravedlnit? S ohledem na hospodářské sankce nesměřující proti jednotlivcům, ale proti ruskému státu, jak můžeme ignorovat skutečnost, že jsou škodlivé pro obě strany - Rusko i Západ - poškozují jejich vzájemný obchod? " ptá se francouzský politik. Zdá se mu, že rozhodnutí Ukrajiny stát se nadnárodní konfederací podle vzoru švýcarských kantonů a to rusky mluvící části, polské části a střední části by bylo to nejlepší. Systém, je také federální a Konfederace by byla financovaná Evropou a podporovaná OSN. A Krym by měl zůstat ruský...

Až se pak po dlouhých lapáliích Lubomír Zaorálek stal někým; ta politická nekonečná moc. Mohl si pozvat na kobereček ruského velvyslance v Praze a okamžitě to učinil, aby mu mohl dát řádný “kartáč" kvůli Ukrajině. Dnes je tedy ministrem zahraničí ČR. Jde o pozici, kdy se předpokládá diplomatická prozíravost; pokud ji politik nevlastní, měl by se krotit ve svých konstatováních. A to se socialistovi Zaorálkovi po čertech nedaří.

Údajně kvůli jeho agresivním projevům ve sněmovně a také díky jeho vášnivému studiu marxismu-leninismu na Filosofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, se mu začalo říkat Zao Ce-tung. A jeho priority v zahraniční politice v roce 2009? Patřilo mezi ně mimo jiné změnit způsob chování České republiky v EU, nepodporovat další rozšíření NATO, zabránit výstavbě radaru v Brdech či připravit strategii odchodu našich jednotek z Afghánistánu. Neváhal riskovat, že bude spatřen a metaforicky pověšen s těmi složkami hnutí Ne základnám, které BIS pravidelně uvádí v seznamech levicových extremistů...

Nakonec malý historický exkurz; Velká Rus vznikla v druhé polovině 9. století, kdy její obyvatelé ještě neměli ani ponětí, co je to Ukrajina, jelikož nic takového v té době ještě neexistovalo.. Vrcholné období zažila Rus v 11. století, kdy ovládla rozsáhlá území včetně Krymu. Rozpad ruského státu nastal po smrti Vladimíra II. Monomacha v roce 1125, kdy se rozdělila na dvanáct soupeřících knížectví, která se nedokázala sjednotit ani pod tlakem mongolskotatarských nájezdníků, kteří v roce 1240 vyplenili Kyjev. Centrum Rusi se pod jejich tlakem přesunulo na sever; nikdy sice Rus přímo neovládala, ale rurikovská knížata se musela vždy nechat uznat chánem. Kdopak tady asi provokuje…?


Krym patřil od roku 1783 Rusku, kdy jej připojila ke své říši carevna Kateřina Veliká. Poloostrov měl důležitou roli v omezování osmanského vlivu v regionu východní Evropy, což bylo až do poloviny 20. století. Tehdy „totalitní praktiky Sovětského svazu vedly k začlenění ARK do Ukrajinské SSR“; jednalo se o svévolný akt Chruščova bez opory v tehdejší sovětské ústavě. Německo bylo v roce 1938 jednoznačně totalitní diktaturou. Dnešní Ruská federace má naproti tomu všechny znaky demokratického státu – ústavu, volené instituce, prezidenta, parlament a vládu. V zemi fungují nezávislá média a existuje systém více politických stran. Navíc referendum na Krymu proběhlo spontánně, bez násilí a donucovacích prostředků…

O Novorusku vlastně svým způsobem psal už v roce 1902 Ottův slovník naučný: Novorossijskij kraj, Novorossija (Nová Rus), dřívější název jihoruského území, jež nyní zaujímají tyto 4 gubernie: jekatěrinoslavská, chersonská, tavrická a bessarabská. Carevna Alžběta usídlila tam r. 1752 a 1753 uherské a turecké Srby (vedle Bulharů, Rumunů atd.), kteří pro příkoří náboženské vystěhovali se hlavně z Uher a Slavonie.. Inu, účel světí prostředky, aneb upsal by se snad krví ďáblu, jen aby měl své plné ministerské koryto...

Ať žije z mrtvých konečně povstalé Novorusko, aneb Další vítězství ducha nad hmotou...

ODKAZY:

29 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page