Politici úhlavních bašt Západu, tedy především USA, vůdčích zemí a „orgánů“ EU, resp. globalizovaných vlivových struktur, jakož jejich vybraní političtí lokajové z členských kolonií EU, už řadu let nepředvádí nic jiného, než obskurní křepčení názorových, zhusta válečných veletočů nad celosvětovými průšvihy, jež sami z valné části rozpoutali, ale ve výsledcích jejich „činnosti“ vidíme tutéž ubohost, už roky zoufale prázdnou: přes nechutné politické divadlo, plné vzletných ideálů, míru a humanismu, se zahraničně-bezpečnostní situace celého světa nejpozději od vpádu západních vojsk do Iráku, Libye, Sýrie, potažmo od zažehnutí občanské války na Ukrajině, jen a pouze souvisle, organisovaně militarizuje a vyostřuje v režii Západu.
Stále hůře řiditelné konflikty doutnají z čím dál více válečných ohnisek i z nových frontových linií, jejichž rozrůstající se pavučina hrozí zanedlouho paralyzovat celou planetu. Je to zřejmé už i slaboduchým; na rozdíl od postupů k mírovým řešením a kroků západních potentátů, vedoucích k obecnému zklidnění situace - jež nám ti oligarchové slibují plnými ústy již dlouhá léta, leč přesto zůstávají pro podvedenou veřejnost stále absolutně neviditelné.
ODKAZY:
Problém nelze odstranit bez odstranění jeho příčiny
Základní prapříčiny zcela zjevné, skandální neschopnosti západních „elit“ najít třebas jen marginální, ale smysluplné řešení byť toho nejmenšího válečného problému, jsou rovněž široce patrné: jde o totální neochotu přiznat zodpovědnost za dlouhodobě hrůzné rozhodování těch vládců, kteří přitom nesou na letitých, systematicky agresivně vyvolávaných mezinárodních konfliktech prokazatelně největší podíl viny. Tedy o neschopnost neběží; je pouze zástupným projevem záměrných procesů, jak si dále dovodíme.
Dále kráčí o naprosto kontraproduktivní nechuť analyzovat a přiznat hlavní důvody jednotlivých válečných střetů, protože západní vůdcové ve skutečnosti nechtějí právě tyto příčiny řešit, neboli odstranit zpravidla v místě vzniku. Tak už by se jejich dosud chimérické lži o míru totiž mohly reálnou variantou stát celkem snadno. Plyne z toho jediné: cílem oligarchů v čele Západu je evidentně naopak nadále přilévat oleje do ohně a eskalovat napětí ve všech jeho ohniscích, která již stačili zapálit. Jinými slovy, znásilňování světa strukturami NWO bylo zahájeno a již běží zcela nevyvratitelně v plném proudu k totálnímu ovládnutí lidstva hrstkou neofašistů, co se ilegálně a samozvaně postavili do čela planety.
Nesnesitelná lehkost vládnutí psychopatů
Otázka je, zdali je proces taky nezvratný. Odpověď snadno přinese opětovná rekapitulace válečných běsů světa posledních dvou desetiletí, jejich skutečných příčin, a odhalení pravých viníků. Pouze tak se vyjasní, kde jedině může být účinné válečné příčiny odstraňovat, jak relevantními prostředky, a též jak se vypořádat s nezodpovědnými cyniky a zločinci, kteří ve vedení rozvětvené sítě západních struktur (USA, EU, OSN, NATO, FED, OBSE, ECB, OECD ad.) za účelem rozpoutání válek dlouhá léta soustavně porušují všemožné zákony včetně mezinárodních závazků a smluv, pravidel OSN a dalších špičkových organizací, ústavních a jiných zákonů národních států - což jsou především povinnosti politiků. A po celou tu dobu ta anarchie mocných již sprostě podvádí občany celého západního světa zaváděním bezbřehé totality NWO v praxi, čili přesným opakem zákonných závazků vládců, resp. politiků a jich základního poslání: hájit svobodu a život člověka, střežit a prohlubovat demokracii a rovně uplatňovat zákony (tj. i pro ilegální přistěhovalce), bránit mír všemi prostředky.
„Zlikvidovat 7 zemí do 5 let!“
Od zveřejnění skandálních informací bývalého generála armády Spojených států a velitele NATO Wesleyho Clarka, které ovšem mainstream plošně cenzuroval, není žádným tajemstvím, že postupné obsazení všech dosud porobených či právě atakovaných zemí středně-dálného východu (Iráku, Libye, Sýrie, Súdánu, Somálska, Libanonu a Íránu) probíhalo v intencích bezmála 8 let starého plánu americké vojenské generality. Je tudíž zřejmé, že veškeré oficiálně uváděné důvody – dokonce i deklarovaná nutnost zlikvidovat bývalého iráckého vůdce Saddáma Husejna kvůli údajnému držení ZHN, jejichž přítomnost v Iráku se však nepotvrdila – jsou pouze zástupnými, lživými výmluvami, které mají zakrývat skutečné americké cíle. Jde pochopitelně o plošné ovládnutí širokých území, získaných řetězem státních převratů, dlouhodobě organizovaných v rámci „arabského jara“ především strukturami USA (tajnými službami, zbrojařskou lobby a jejich skrytými spojenci ze Saudské Arábie, Jordánska, Kataru, resp. militantních a teroristických skupin nejen z al-Kajdá, vyvinutých později v al-Nusrá až nebývale radikální velení ISIS), jakož posléze dosadit do vedení znásilněných států loutkové, západní oligarchii blízké „vlády“. Tím hodlají získat kontrolu hlavně nad bohatými zdroji nerostných surovin, ale celým trhem i politickým systémem. Popsaný stav se ostatně příznačně rýsuje v Sýrii, kde Bílý dům tupě prosazuje dřevní – a zcela chybnou – ideu zlikvidovat syrského, demokraticky zvoleného prezidenta Bašára al-Asada, k čemuž Pentagon skrz převodové páky NATO dokonce neváhal zneužít Tureckou armádu. Jak víme, zpupně zaútočila na pozice kurdských Pešmergů; útoky na dosud nejúspěšnější bojovníky proti teroristům z ISIS zas výmluvně ilustrují naše starší informace o propojení ISIS se zájmy USA.
ZDROJE:
Západ na odpis coby světový parazit
Zohledníme-li zdánlivou odbočkou neutěšená fakta na domácí půdě, potvrzující stále naléhavěji, že Evropa přes „velkolepé“ sociálně-inženýrské experimentování v energetice není schopna do budoucna občanům garantovat vyspělost a soběstačnost jak v prudce se tenčících zdrojích pohonných surovin, tak ani stabilitu v zásobování elektrickou energií, je logika skutečných, i když zamlčovaných příčin militantního vpádu armád USA a některých dalších zemí do středně-blízkovýchodního regionu, plně zřejmá i pochopitelná – i když určitě ne omluvitelná.
Jestliže již dnes ekonomičtí konkurenti z východu přebírají celosvětové prvenství v oblasti vývoje i výroby „hi-techu“ včetně nejmodernějších zbraňových systémů (viz nedávné vojenské přehlídky v Rusku a Číně), a přitom drží zároveň pod kontrolou valnou většinu nerostných zdrojů na rozdíl od západních států, které již žádnými ložisky téměř nedisponují, velmi jednoduchou bilancí přijdeme k tomu, že až Východ ovládne technologický pokrok beze zbytku, ba časem i bez západních investic (k čemuž mimochodem Čína právě učinila další krok změnou měnové, exportní a investiční strategie) – pak již nebude Západ zbytku světa potřebný vůbec k ničemu. V očích ostatních mocností budeme již pouhým požíračem zdrojů, parazitem bez užitku. Až pak zřejmě budou jejich vůdcové uvažovat o eventuálním využití moderních zbraní. Nejspíš však jen pro případy, že Západ neovládnou „hladce“ nástroji ekonomickými, například pokud by USA nechtěly splácet astronomické, absolutně rekordní pohledávky Číně, zemím BRICS a dalším věřitelům.
Nelze se tudíž příliš podivovat obrovským snahám USA zachovat „status quo“ i přes značnou kritiku zvenčí, neboli jejich tlaku na dokončení „plánu likvidace sedmi za pět let“: v situaci, kdy se Západ vlastními ekonomickými, uměle řízenými „krizemi“ sám připravil o primát v technologickém vývoji, jakož o vůdčí postavení v ekonomickém růstu, zatímco se rekordně zadlužil, kam se podívá, zbývá mu již jen zoufalá hra o čas, aby zachránil svá poslední místa „na výsluní“. Prakticky - aby z celosvětového vlivu, resp. zdrojů stihnul urvat co se ještě dá, dokud ještě má trochu prostředků a energie.
ODKAZY:
Stejné obří chyby a nepoučitelnost dláždí cestu do pekel
USA tedy skandální postoj zastávají i přesto, že dosavadní výsledky militantního tažení potvrzují, zejména v případě Libye, Sýrie ale i Súdánska, dosažení pravého opaku vytýčených cílů. Místo stabilizace poměrů pro-západními vládami se země zmítají v příšerném chaosu, řízeném agresory z ISIS a dalších teroristických skupin, zatímco z tamních bohatých naftových nalezišť nezískala administrativa USA ani kapku ropy navíc jak očekávala – byť to se jaksi mění, světe div se, zrovna vlivem „obchodů“ s ISIS. V dalších okolních státech nevládne situace o mnoho lepší. Namátkou nestabilní Egypt, nečitelně se militarizující Írán, Izrael a pravidelné ostřelování v pásmu Gazy, problémy v Turecku. K tomu jako novinka přibyla ruská armáda v Sýrii, neb Moskva patrně již nechce být šokována zoufalou nečinností západních „elit“, a smlouvu o pomoci Sýrii se rozhodla naplnit po svém. Proč ji ale Bílý dům opět kritizuje, když tu jej s Kremlem pojí společný zájem – deklarovaný, leč ze strany USA jaksi neviditelný, boj proti ISIS?
Vidíme zkrátka, že patrně neexistuje síla, která by reprezentaci USA přiměla k zásadnímu přehodnocení agresivní a přitom neúspěšné politiky exportu válek. Tedy procesu výslovně útočného, a nikoli obranného, což je proti všem etickým kodexům jak americké generality, tak NATO. Nic není platná ani vzrůstající kritika USA z mnoha oficiálních i neoficiálních míst po celém světě včetně OSN, jež ovšem legitimními prostředky k usměrnění zhoubné militarizace Spojených států disponuje, přesto jich dosud jedinkrát nevyužila.
ODKAZY:
Wanted:
Je tak zcela evidentní, kdo je největším viníkem, totiž přímo konstruktérem celého dnešního afro-asijského pekla, a komu jako jedinému také měly sloužit oblasti, zbídačené a porobené řetězem válek na Středním východě. Ačkoliv Spojené státy si dnes elegantně myjí ruce před neodkladnou nutností stabilizovat jimi rozvrácené země, a nadále zvyšují napětí v regionu i jinde dalšími cykly neustálého vyzbrojování všude po světě, kam jejich ambasády dosáhnou, přičemž mají paradoxně jako jediní z onoho nihilismu a pustošení užitek v rostoucím prodeji zbraní i hodnotě Dolaru -- veškeré náklady spojené s válečnými následky, bídou, úpadkem a sociálním exodem statisíců uprchlíků na svých bedrech nesou pouze státy Evropské unie a jejich občané! A to přesto, že Evropany lze jen sotva plošně označovat za spoluviníky řízených převratů a válek, honosně označovaných coby „arabské jaro“. Ač se někteří hegemoni Evropy na útočných masakrech, zejména v Iráku a Libyi, přímo podíleli (především Velká Británie, Francie, v menší míře Itálie), mnohé ostatní země s útoky naopak oficiálně nesouhlasily, ba nezřídka protestovaly. Přitom nejde pouze o menší státy střední a východní Evropy, ale například i Německo, které nejenže přímou vojenskou účast v útocích odmítlo, ovšem také poměrně ostře kritizovalo zásah v Libyi. Ten stal se hlavním hybatelem beznaděje i zdrojem prvních uprchlických vln, které dnes v Evropě vrcholí zcela nezvladatelným přílivem desetitisíců běženců za jediný den – přičemž jde prý o pouhý začátek. Proboha – čeho začátek...?
Diktatura EU již dosáhla podúrovně politbyra
Tento nezdravě ambivalentní vztah mezi spojenci, kde USA se projevují jako naprostý, nikým neovlivnitelný suverén a rozhodčí celosvětové situace, porušující v jednom kuse zákony, zatímco ostatní „členové Západu“ mohou jen bezmocně přihlížet válečnému drancování, držet hubu a krok a přitom navíc musí řešit zcela bezprecedentní, živelný exodus statisíců migrantů, ačkoliv jej nezavinili – je zcela evidentně vztahem nadřízeného a lokajů, a nikoli vyváženým, vzájemně výhodným postavením opravdových spojenců. USA a jejich válečná hegemonie se dnes již projevují obdobně diktátorsky, jako politbyro ÚV KSSS za vlády Leonida Brežněva, kterak drtilo podřízené satelity své socialistické „říše“. A jejich nebetyčné ambice, kdy jsme navzdory věčným žvástům o míru svědky stále masivnějšího vyzbrojování nejen východních satelitů EU ze strany Spojených států a jich privátních globalizovaných zbrojovek, si zakrátko zřejmě nezadají s podúrovní Hitlera.
ODKAZY:
Ať se zodpovídá viník, jak velí demokratický řád - nehažte vinu na Evropu
Chladný ekonomický kalkul administrativy USA naprosto neomlouvá Bílý dům, Pentagon ani vládu Spojených států z válečných zločinů a provinění, nikterak z nich nesnímá největší díl zodpovědnosti za militantně-sociální katastrofu a exodus statisíců uprchlíků z celého Středního východu do Evropy. Je především na politické reprezentaci států Evropské unie i zodpovědných mezinárodních institucích, jako OSN – zejména Rady bezpečnosti, NATO a dalších - aby rázně, transparentně a s využitím demokratických nástrojů a závazků přinutily Bílý dům k okamžité, zásadní změně nebývale agresivní mezinárodní politiky, a začaly se oficiálně zabývat rovněž rozsudky nezávislého, mezinárodního Tribunálu pro válečné zločiny v Malaisii, který odsoudil bývalého prezidenta USA George W. Bushe i britského expremiéra Tony Blaira, coby válečné zločince.
Je nutno zdůraznit, že celý válečný řetězec, kdy americká a západní vojska přímo útočila na východní „ZUKLy“ (= země, určené k likvidaci, k nimž ostatně můžeme přičíst rovněž Ukrajinu, kde americké finanční a agrární společnosti již za hubičku „skoupily“ cca 75% zemědělské půdy), se odehrával pouze pod rozhodčím vlivem USA, bez posvěcení Rady bezpečnosti OSN. Šlo tudíž o barbarské vpády nejen proti všem etickým kodexům a zásadám, definujícím roli armád NATO jako čistě obrannou jak již zmíněno, ale především proti mezinárodním závazným smlouvám a pravidlům OSN. Jinými slovy, šlo o zcela ilegální akty, na něž se ani hlav jednotlivých členských států NATO, resp. EU, nikdo neptal – natož západních (a jiných) občanů. Přestože mnozí evropští činitelé už delší dobu proti té či oné eskalaci napětí a militarizaci vznáší časté protesty, což je zvlášť v poslední době patrné na důstojném a zákonném postoji představitelů Visegrádské čtyřky, nikdo z úhlavních světovládců je dosud nebral vážně.
Evropští viníci jsou ve výrazné menšině
Nelze tedy házet viny za válečná tažení, režírované především USA, v té či oné míře pak evropskými velmocemi, jako Francie, Velká Británie (dosud žádné uprchlíky nepřijímá díky výjimce z Lisabonské smlouvy, což nikdo v mezinárodním éteru kupodivu nekomentuje), k nimž dnes nutno kvůli neuvěřitelnému podlézání zájmům Bílého domu přičíst i Německo, a Itálie - která ovšem příznačně celé roky neumí ochránit své vnější hranice již zcela nefunkčního, a nejspíš pohřbeného Schengenu – na ostatní, zpravidla menší státy, které se na oněch militantních zvěrstvech jak na afro-asijském východě, tak ani na Ukrajině nepodílejí, ba s nimi často nesouhlasí. Stejné demokratické postoje nadto v mnohem větší míře převládají u samotných občanů oněch zemí i mnoha jiných států EU, jak potvrzují snad všechny evropské výzkumy, koneckonců i desetitisícové demonstrace proti ilegálním imigrantům v různých částech kontinentu.
Pokud navíc vůdčí „elity“ EU, aktuelně zosobněné Angelou Merkelovou, předvádí ono zoufalé, estrádní tango „odezdikezdismu“ namísto systematické, pružné akceschopnosti k řešení příčin problémů v jejich zárodku a nikoli jen v důsledcích (jak se neúspěšně snaží vyfantazírovat stále omílanými stupiditami o kvótách na ilegály) - přičemž jsme svědky od vzniku EU dosud nebývalého nátlaku na státy, jejichž postoj přijímat zodpovědnost za zrůdné, patologické jevy, které nezpůsobily, pouze na demokratickém principu dobrovolnosti, je plně legitimní - a místo urychlené organizace ochrany vnějších hranic Evropy a koordinace společného postupu vůči teroristům z ISIS, nám dnes papaláši EU předvádí nejohavnější politický kýč posledního dvacetiletí ve formě diktátu „humanismu“ vůči uprchlíkům. Ti k nám kromě mnoha dalších nedostatků, jako exotické nemoci, eventuelně právo Šaría, přináší především „kulturu“ středověku, se západním rámcem hodnot a pravidel zcela neslučitelnou. Ale nadto disponujeme informacemi, že se převaděčským mafiím podařilo infiltrovat mezi uprchlíky tisíce teroristů Islámského státu do Evropy. Tento proces, podporující nejhorší hyeny v kupčení s lidskými osudy (které - navzdory slibům, Západ stále nestíhá) se navíc fakticky realizuje na programu obrácené xenofobie, resp. rasismu, potažmo fašismu: již dnes jsou značně diskriminováni právě občané EU, kteří na rozdíl od ilegálů musí dodržovat celou řadu zákonů - což zdaleka není novinka, související s dnešní vlnou běženců. Suma sumárum - vůbec nebude divu, když takové politiky občané členských států vymění v nejbližších volbách.
Země bez hranic = území nikoho, aneb jsme cizinci ve vlastních zemích
To je však neomlouvá za patologické postoje dneška, kdy vůdcové EU na plnění svých základních povinností zcela rezignují v militantních zájmech USA a jejích oligarchů, a nehájí zájmy občanů, tedy mnohdy svých voličů, ba činí přesný opak svých volebních slibů.
Zaprodali nás válečným jestřábům v zájmu nastolení NWO v EU formou totálního rozvratu vnějších hranic kontinentu i vnitřních hranic jednotlivých států, jakož samotného systému a společenské struktury, skrze organizované nastěhování milionů nezvládnutelných migrantů. Není tedy divu, že militantní agresory přes jejich dlouholeté vývozy ilegálních válek nejsou zkorumpovaní potentáti EU stále schopni volat k zodpovědnosti a odčinění válečných následků, stejně jako při dalším „jednání“ o Ukrajině se opět, v intencích scénáře NWO, drželi mnichovského anti-principu: jednali o Donbasu a o Rusech bez přítomnosti jejich zástupců, ač navenek se prsí výhodností „vzájemných asociačních aj. dohod“. V praxi tyto tanečky pro voliče věrně ilustrují další dodávky těžkých zbraní okolním přívržencům Západu, stejně jako opětovné, tajemné přesuny ozbrojených amerických konvojů napříč Evropou: kam se asi jen podějí, až cvičení v Maďarsku skončí..?
Pokud tedy kašpaři, mnohdy si uzurpující vládu nad Evropou bez mandátu, aktuálně ani nejsou schopni se zhostit svých povinností vůči občanům EU, byť například v rovině pouhého vyjednávání zásadního podílu Spojených států na řešení uprchlického exodu v Evropě i Sýrii, potažmo Libyi, jež způsobily, natož kupříkladu formou mezinárodních žalob (třeba za skandální aféru s širými ilegálními odposlechy celého Německa tajnými „službami“ USA) – pak nemají tak nezodpovědní, prolhaní lumpové co dělat ve vedení žádné z členských zemí Západu, natož vůbec v řídících strukturách Evropské unie.
DALŠÍ ZDROJE: