Pohádka o ministrovi s hromadou bankovek
Každý z Vás, kdo pravidelně sleduje mediální zpravodajství, tak si jistě všiml a nebo si po přečtení tohoto článku všimne, že poslední dobou je Andrej Babiš, ministr financí ČR, terčem mediální střelnice. Vyšetřují ho z podezření více jak dvou závažných trestních činů, za které je minimální sazba odnětí svobody 5 let.
Nebudeme si zde psát to, co již bylo napsáno či jinde uvedeno z čeho je podezřelý. Ale spíše si řekneme, kdo vlastně je, proč dělá ministra financí, jak se stal milionářem a hlavně proč je stále ve funkci i přes to, že je vyšetřován kriminální policií ČR. Je zde hodně otázek, tak si ihned ze začátku ujasníme, že článek bude obsahovat fakta, ale i „konspirační teorie“. I když mnoho lidí zcela jistě tvrdí, že byl v 80. letech agent StB a i my si to myslíme, tak dokud nějaký soud či jiný pravomocný orgán nepotvrdí, že tam opravdu byl, tak je to prozatím jen další z více či méně „konspiračních“ teorií. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že za více než čtvrt století toto „orgán“ nepotvrdil prakticky o nikom a vůbec to neznamená, že se StB potýkala s nedostatkem kádrů, nebo více či méně dobrovolných spolupracovníků
Andrej Babiš se podle dostupných informací narodil 2.září 1954 v Bratislavě v rodině zapálených a vysoce postavených členů KSČ, je původem slovenský podnikatel a taky krátký čas politik s českým občanstvím. 26. října 2013 se stal poslancem Parlamentu České republiky. Od 29. ledna 2014 je 1. místopředsedou vlády Bohuslava Sobotky a ministrem financí. Slováci jsou hodní , že nám poslali Andreje Babiše, ale na Slovensku by se podle několika politiků nestal údajně ani předsedou spolku dobrovolných zahrádkářů. Vystudoval švýcarské gymnázium a po té studoval VŠE v Bratislavě. Dosáhl zde úspěchu, když se stal prezident neziskové organizace studentů. Podle dosud zveřejněných dokumentů pocházejících z archívu slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN), byl Babiš od 12. listopadu 1980 evidován jako důvěrník Státní bezpečnosti (StB). (Nedávno dosáhl u slovenského soudu rozsudku, že u StB nikdy nebyl, všichni jeho bývalí spolupracovníci, kteří ještě byli naživu mu jednohlasně dosvědčili, že s nimi nikdy nespolupracoval a částky, které mu dle spisů vyplatili také neodpovídají...)
Po „Sametové revoluci“ založil společnost Agrofert s.r,o. , která vznikla v jedné kanceláři společnosti Petrimex (slovenské obdoby Chemapolu), ve vedení které pracoval. Mateřská firma a většinový vlastník Agrofertu Petrimex byla k nově založené s.r.o. skutečně velkorysá - mohutně do ní investovala řádově stovky miliónů a dokonce jí i přenechala podstatnou část své klientely. Kupodivu ale neměla zájem podílet se na navýšení základního jmění nově přeměněné akciovky i když se, vzhledem k dřívějším investicím, jednalo o nepatrnou částku. Díky tomuto navýšení přišla společnost Petrimex o majoritu a většinovým vlastníkem Agrofert a.s. se stala záhadná švýcarská firma, či spíše firmička O.F.I., nemající ani kancelář a údajně založená nedlouho před tím spolužáky z gymnázia v Ženevě, kde mladý Andrej v 70. letech studoval.
Získání majoritního podílu na Agrofertu společností O.F.I. se stalo zlomem v kariéře i životě Andreje Babiše a od této události se prakticky datuje jeho cesta na vrchol – prostřednictvím Agrofertu, společnosti s mnoha set miliónovým jměním, vybudovanou zákaznickou sítí, licencemi a smlouvami o výhradním zastoupení.
Prostřednictvím Agrofert a.s. , ze kterého se díky štědrému a naivnímu (?) Petrimexu, záhadné firmičce O.F.I, která po čase ustoupila do pozadí, diskrétním, zahraničním, kapitálově silným investorům a vstřícným privatizujícím politikům, stala velice finančně silná a vlivná společnost se Andrej Babiš se ujal místa mezi nejbohatšími občany ČR a stal se jednou z nejvlivnějších osob ve státě.
Skutečnost, že většinovým vlastníkem Agrofertu je když to řekneme bez obalu, nastrčená firma, začalo vadit v roce 2001 při výběrovém řízení na privatizaci s.p. Unipetrol. Hrozilo nebezpečí vyřazení Agrofertu ze soutěže, naštěstí se v pravý čas zjevil na scéně další solventní švýcarský subjekt – tentokrát nikoliv „Spolek spolužáků AB“, nýbrž společnost Ameropa, která coby „rodinná firma“ nikomu nemusí rozkrývat svou majetkovou strukturu. Tím sice nebudí přílišnou důvěru, což by měli zohlednit privatizační úředníci, nicméně zákon neporušuje.
Potíže však nastaly už o rok později, asi čtvrt roku poté, co kabinet prezidenta Zemana Agrofertu Unipetrol přiklepl, ignoruje o cca 3 mld Kč vyšší nabídku britské firmy. Společnost Ameropa vydala prohlášení, že majoritu v Agrofertu nikdy nedržela a soutěž se musela vypisovat znova, protože Babiš za Unipetrol nezaplatil. Na celé cause je alarmující okolnost, že Babiš cíleně uváděl vládu v omyl (lhal), že za ním stojí bonitní a transparentní západní investor a vláda se jím nechala vědomě (?) obalamutit. Skutečnost, že v Agrofertu drží majoritu on, oznámil až poté, co z nákupu Unipetrolu sešlo...
Na dotaz, jaký vztah má tato 15 let stará causa k dnešku lze odpovědět to, že původ kapitálu, který stál za úspěchem každého významného podnikatele by měl být znám a zvláště, pokud podniká ve strategických odvětvích a má politické ambice. V opačném případě se nikdy neubráníme různým spekulacím, zhusta zakládajících se na pravdivých základech, které dávají za pravdu citátu Honorého de Balsac, že „za každým velkým majetkem stojí zločin.“. V cause Babiš se mohlo jednat o nelegální zdroje pocházející buď od zahraničních subjektů, majících v plánu ovlivňovat a ovládat ekonomickou a politickou situaci v ČR, případně o snahu o legalizaci financí pocházející z trestné činnosti, nebo ze „ztracených financí“ z kont ČSSR a komunistické rozvědky.
Kdo vlastně a proč mu však poskytl peníze, to se již se nikde oficiálně neuvádí, to že by někdo finance neinvestoval do Agrofertu s.r.o. a Andreje Babiše jen z dobré vůle je nepravděpodobné a podle informací z dobře informovaných zdrojů se Andrej Babiš stal zadluženým miliardářem. Jeho dluh měl podle kuloárních informací dosahovat 25 mld Kč. Každá investice má své výnosy, případně nějaký jiné účely, které má dosáhnout, ale dobročinnost mezi ně zpravidla nepatří... Agrofert má dnes přes 200 různých společností a mnoho dalších aktivit. Krásně se nám tato firma rozrostla, ale jaké důvody měl podle svých slov velmi zaneprázdněný a superbohatý Andrej Babiš pro další rozšiřování svých už tak téměř všeobsažných aktivit ? Mnoho voličů si ještě nedávno myslelo, že chudý člověk jde často do politiky zbohatnout a bohatý člověk jde do politiky, aby udělal pořádek a obětoval se pro obecné blaho. Co se týká Andreje Babiše, mnoho lidí ho, i přes jeho nesporné úspěchy, za příliš chytrého nepovažuje, jako politik ani neumí příliš dobře mluvit či reagovat, ale na to si stačí vzít s sebou třeba sympatického herce z divadla a filmu, nebo VŠ pedagoga.
V téměř dvě desetiletích aktivit Andreje Babiše existuje několik podezření z trestných činů, z nichž některé byly, některé jsou a některé ještě budou vyšetřovány, namátkou mohu uvést údajnou neexistenci valné hromady, díky níž přišel Petrimex o majoritu v Agrofertu, výše zmíněnou privatizaci Unipetrolu, privatizaci Lovochemie, dobře známou causu Čapí hnízdo, causu prodeje společnosti Afeed Agrofertu a v neposlední řadě i čerstvou causu Korunové dluhopisy.
Ve všech těch to causách mohlo dojít ke spáchání mnoha závažných trestných činů
Na závěr se dá říct, že žádný dojemný příběh o chlapci, který dorazil do Prahy se sto tisíci korunami, hovořícímu francouzsky a záhoráckým dialektem a rok žil v jedné kanceláři. se nekonal, Andrej Babiš získal finance ne svoji píli a talentem, ani chytrostí (jak lze usuzovat podle jeho posledních aktivit a vyjádření k jeho situaci), ale spíše ostrým loktům, nezbytným morálně volným vlastnostem a kontaktům na správné lidi. Podporu, finance a protekci získal je od lidí co mu je nedali zadarmo ale za jistou cenu, která se možná ukáže příliš vysoká i na miliardáře. Ale je možné, že se to již brzy dozvíme. Poměrně čerstvá „fáma“, která se prosákla na veřejnost říká, že byl údajně i informátorem ÚOOZ, což by mu (mimo jiné) dávalo významnou konkurenční výhodu ve výběrových řízeních. Písemné o tom však (zatím) nejsou, existuje pouze výpověď svědka z řad bývalých kriminalistů.
Krátce řečeno, vypadá to, že causa Babiš je nekonečný příběh, kterého se ještě dlouho nezbavíme a můžeme jen doufat, že to není pohádka s dobrým koncem pro nikoho...
コメント