Istanbulská úmluva zadává ve článku 14. odstavci 1. povinnost zavést genderový mainstreaming do škol a vzdělávacích zařízení. Dále zavazuje k "využívání výukového materiálu o otázkách, jako je rovnost mezi ženami a muži, genderové role bez stereotypů, vzájemná úcta, nenásilné řešení konfliktů v mezilidských vztazích, genderově podmíněné násilí na ženách a právo na osobní integritu, který by byl přizpůsoben měnící se úrovni vnímání žáků a zahrnut do formálních školních osnov na všech úrovních vzdělávacího systému."
Děti tedy budou již na školách indoktrinovány genderovou ideologií a bude u nich ze zákona uplatňováno právo na osobní integritu, tedy že si mohou na základě sociálního konstruktu vybrat vlastní pohlaví bez ohledu na jejich biologické. Článek 95. Důvodové zprávy hovoří o genderových výukových materiálech pro základní školy: "Tam, kde strany považují učební materiály za vhodné, je třeba je přizpůsobit schopnostem žáků, které by například vyžadovaly učební materiály základních škol, aby uspokojily intelektuální schopnosti žáků základních škol... Navrhovatelé rozhodli o tomto znění tak, aby umožňovali maximální flexibilitu při provádění tohoto ustanovení, při zohlednění různých možností mezi stranami při určování učebních materiálů."
Genderovým mainstreamingem bude podle článku 14. odstavce 2 zasaženo i neformální vzdělávání, a to propagací této ideologie v dalších vzdělávacích zařízeních. Odstavec 96. Důvodové zprávy potom k Článku 14. Istanbulské úmluvy dodává: "Odstavec 2 (Článku 14. Istanbulské úmluvy) rozšiřuje povinnost prosazovat zásady rovnosti mezi ženami a muži, nesourodé genderové role, vzájemné úcty, nenásilné řešení konfliktů v mezilidských vztazích ve všech neformálních vzdělávacích zařízeních, stejně jako všechna sportovní, kulturní a rekreační zařízení stejně jako média. V členských zemích Rady Evropy existuje mnoho různých forem neformálního vzdělávání, které jsou často označovány mnoha různými způsoby. Obecně se termín "neformální vzdělávací zařízení" týká organizované vzdělávací činnosti mimo formální systémy, jako jsou komunitní nebo náboženské vzdělávací zařízení, aktivity, projekty a instituce založené na sociální pedagogice a jakýkoli jiný druh vzdělávací činnosti nabízené komunitními skupinami a jinými organizacemi (například skauti nebo dívčí skauti, letní tábory, aktivity po škole atd.). Sportovní, kulturní a rekreační zařízení se týkají zařízení, které nabízejí volnočasové aktivity v oblasti sportu, hudby, umění nebo jiné oblasti a které přispívají k celoživotnímu procesu učení z každodenních zkušeností."
Opět se zde setkáváme s rozporem s Úmluvou o právech dítěte
Dle článku 8 Úmluvy o právech dítěte „Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se zavazují respektovat právo dítěte na zachování jeho totožnosti, včetně státní příslušnosti, jména a rodinných svazků v souladu se zákonem a s vyloučením nezákonných zásahů.“
V případě výše uvedeného článku 14. Istanbulské úmluvy lze hovořit nejen o nuceném zásahu do rozvoje a totožnosti dítěte, ale také o souběžné legalizaci těchto zásahů do duševní a fyzické integrity dětí. Důsledky těchto opatření mohou být v rámci rodinných svazků zcela likvidační, neboť stát deleguje tyto široké a neomezené možnosti zásahů do rukou veřejné i soukromé správy.
Zároveň podle čl. 16 žádné dítě nesmí být vystaveno svévolnému zasahování do svého soukromého života, rodiny, domova nebo korespondence.
Účelová „Genderizace“ a nebiologická manipulace dětí je v rozporu s veřejným pořádkem, zdravím i morálkou a jedná se o protiprávní zásah ve smyslu čl. 13, ods. 2, pís. b) Úmluvy o právech dítěte, kdy výkon tohoto práva je omezen z důvodů ochrany „Národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku, veřejného zdraví nebo morálky.“
V České republice již probíhají různá školení pedagogů, a to zejména neziskovými organizacemi. 21. února pořádá "Metodický portál rvp.cz aneb inspirace a zkušenosti učitelů" setkání pro učitele a učitelky mateřských škol, a to ve spolupráci s "genderovou" neziskovou organizací "NESEHNUTÍ".
Setkání popisují následovně: "Setkání prezentuje možnosti, jak pracovat s předškolními dětmi citlivě a s ohledem na jejich jedinečnost, nezávisle na tom, zda jsou dívkou či chlapcem. Představuje aktivity vyvinuté NESEHNUTÍm pro práci s dětmi v mateřských školách, stejně jako zahraniční genderově citlivé knížky a pohádky pro děti. Součástí setkání bude také sdílení dobré praxe z genderově citlivé školky v Rakousku, kterou lektorky navštívily."
Nutno dodat, že v rakouských mateřských školách jsou dívkám dávány na hraní hračky určené chlapcům a chlapcům zase například panenky. V Německu byla vydána příručka pro pedagogy "Murat hraje princeznu, Alex má dvě matky a Sophie se nyní jmenuje Ben". Jedná se o příručku, podle které mají například učitelé a učitelky hrát s dětmi hry s genderově nestereotypními rolemi, to znamená že chlapci se zaměňují za děvčata a naopak. Koneckonců, jak bylo již několikrát řečeno, sama příručka nese podtext "Sexuální a pohlavní rozmanitost v inkluzívní pedagogice jako téma u dětí předškolního věku".
V USA dokonce došli s genderovou výchovou tak daleko, že desetiletý chlapec převlečený do dívčích šatů místo toho, aby si hrál se svými vrstevníky a sociálně se začleňoval, tak tančí pro homosexuály za peníze v gay barech, a to za podpory mainstreamových médií. Vzhledem k tomu, že na českých universitách vyučují lidé právě vyškolení v oblasti genderových oborů v USA, je takovýto "pokrok" v České republice jen otázkou času.
Orbánova vláda v říjnu minulého roku zakázala univerzitám vyučovat obor genderová studia. Šéf úřadu vlády Gergely Gulyás tehdy jasně sdělil: „Maďarská vláda je jasně přesvědčena, že lidé se rodí buď jako muži, nebo jako ženy. V životě si pak vedou podle svého uvážení co nejlépe, ale kromě toho maďarský stát nechce utrácet veřejné prostředky na vzdělávání v tomto oboru,“.
Zdroj: iDnes
V příštích dílech se budeme věnovat diskriminaci v souvislosti s Istanbulskou úmluvou.
Comments